je příkladem bezeztrátového kompresního algoritmu. Nejčetnějším znakům přiřazuje kratší kódovací sekvenci, čímž šetří místo. Je detailně popsané např. na anglické wiki, existuje online applet, který provede rozbor na strom libovolné zadané věty.

Mějme větu: TENTO TEXT JE JEN TEST

V klasickém kódování ASCII zabere 22 B neboli 176 b.

V Huffmanově kódování pouze 60 b tedy necelých 8 B.

1. Zjistíme četnost jednotlivých znaků:

   Znak	T	E	SPC	N	J	O	X	S
   Četnost	6	5	4	2	2	1	1	1

2. Vytvoříme strom četností: Vezmeme dva znaky s nejnižší četností, vytvoříme z nich nový „složený znak (dvojznak)“, jehož četnost odpovídá součtu četností znaků ve dvojici. To opakujeme tak dlouho, dokud nezbude jen jediný „složený znak“ ze všech znaků obsažených ve zprávě.
3. Zpětně procházíme vzniklý strom a na každé úrovni přidělujeme vždy symboly 1 a 0 tak, že větev/znak s vyšší četností dostane 1 a větev/znak s nižší četností 0.

1. Nejnižší četnost mají znaky X,S, proto vznikne dvojznak (X,S) s četností 2:

   Znak	T	E	SPC	N	J	(X,S)	O
   Četnost	6	5	4	2	2	2	1

2. Další dvojice v pořad je O a dvojznak (X,S):

   Znak	T	E	SPC	( (X,S),O)	N	J
   Četnost	6	5	4	3	2	2

3. Nyní mají nejnižší četnost znaky N a J, vzniká z nich dvojznak:

   Znak	T	E	SPC	(N,J)	( (X,S),O)
   Četnost	6	5	4	4	3

4. V dalším kroku budeme slučovat trojznak XSO a dvojznak NJ, který bude mít hodnotu 7:

   Znak	( (N,J),( (X,S),O) )	T	E	SPC
   Četnost	7	6	5	4

5. Dále slučujeme mezeru a E:

   Znak	(E,SPC)	( (N,J),( (X,S),O) )	T
   Četnost	9	7	6

6. V předposledním kroku bude složený znak NJXSO spojen s T:

   Znak	( ( (N,J),( (X,S),O) ),T)	(E,SPC)
   Četnost	13	9

7. Při posledním složení už vznikne jediný složený znak, tedy kompletní strom: - V předposledním kroku bude složený znak NJXSO spojen s T:

   Znak	( ( ( (N,J),( (X,S),O) ),T),(E,SPC))
   Četnost	22

online zpracování stromu

100111111011000010011101010001110010011100111110010011101110

Dekódování probíhá sekvenčně náhradou za znak z tabulky, vždy jakmile to nalezená sekvence umožňuje: