Práva k nakládání s díly, vynálezy a jinými nehmotnými předměty. Mělo by se jednat o výsledky tvorby nebo výzkumu, které jsou dostatečně originální.
Dělí se do dvou celků:
Autorské právo získává autor díla v okamžik jeho vytvoření v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě.
Toto právo není vázáno na předmět kterým je dílo vyjádřeno - jeho zničením nedochází k zaniknutí autorských práv a nabytím vlastnických práv k tomuto předmětu se nenabývají autorská práva, ani právo díla užít.
Autorským dílem není: námět, zpráva, informace, metoda, graf, ani výstup počítačového programu.
V ČR není možné vzdát se autorských práv, a převedení práv na jinou osobu nebo subjekt je možné až po autorově smrti. Ve většině států světa, je toto převedené právo platné 70 let od úmrtí autora.
Pokud se na tvorbě podílí více autorů, všichni získávají stejné nároky na vlastnictví díla, veškerá rozhodnutí musí být společná.
V případě, že je autorem díla zaměstnanec firmy, který vývoj provádí jako plnění svých povinností k zaměstnavateli, získává majetková práva firma, nepředává se však autorství.
Musíme rozlišovat chybné užití a úmysly. Pokud je software autora použit chybně, nemůže za to autor. Pokud je ovšem software vyroben se špatnými úmysly (např. hra ‘Zastřel si svého cikána’), je za to autor zodpovědný.
Autorské právo (copyright) je právo autora nakládat se svým dílem podle libosti. Pro software to znamená, že autor může program upravovat a distribuovat jak uzná za vhodné.
Pokud chce autor umožnit uživateli se softwarem nakládat podle jeho svolení, dělá tak pomocí licence.
Free, Libre and Open Source Software
Jde o software který má veřejně dostupný zdrojový kód a tento kód lze upravovat a redistribuovat.
Pod FOSS/FLOSS spadají dvě označení softwaru.
Definice k termínu Free Software (svobodný software) od Free Software Foundation:
Free software lze svobodně:
Definice Open Source software od Open Source Initiative:
Obě definice vedou v téměř úplné většině případů ke stejně volnému a svobodnému softwaru. Liší se pouze ideologií. Zastánci free softwaru tvrdí, že tento název je jediný správný, protože dává jasně důraz na svobodu uživatele, zatímco open-source klade důraz pouze na možnost kolaborace větší skupiny lidí díky dostupnému zdrojovému kódu, což je výhodné pro firmy, které proto používají tento název.
Uživatelé FOSS softwaru mohou nabízet placenou technickou podporu, nebo další placené služby. Např. Red Hat Enterprise Linux.
Pod jedním názvem je často zahrnuta skupina licencí, většinou různých verzí původní licence. Je proto důležité dávat pozor která verze licence je použita.
Některé verze jedné licence mohou například vyžadovat uvedení jména autora původního softwaru, zatímco jiné verze tento požadavek mít nemusí.
Copyright většinou omezuje svobodu uživatelů produktu, zatímco copyleft omezuje omezování svobody uživatelů.
Licence tohoto typu zaručují uživateli produktu možnost kopírovat, upravovat a redistribuovat tento produkt s podmínkou zachování stejné licence jako u originálního produktu.
Dále se dělí na strong copyleft a weak copyleft. Kde strong copyleft zaručuje nutnost zachování licence u všech kopií, a weak copyleft umožňuje v některých případech (například používání knihovny) použití kopie softwaru v softwaru s jinou licencí. Nesmí ovšem dojít k úpravě kódu softwaru s weak copyleft licencí.
Permisivní softwarové licence dávají koncovému uživatli ještě více svobody než copyleft licence. Většinou nevyžadují, aby bylo dílo odvozené od původního software s permisivní licencí vydáno pod stejnou licencí. Toto platí ve všech případech, bez podmínek, na rozdíl od weak copyleft licencí.
Jednou z nejznámějších skupin licencí tohoto typu jsou BSD licence. Proto jsou někdy licence z této skupiny nazývány BSD-like nebo BSD-style.
Většinou použity pro komerční software. Licence (typicky EULA) zakazuje šíření a modifikace. Uživatel nemá přístup ke zdrojovému kódu. Tato licence je s uživatelem typicky uzavřena při prvním spuštění softwaru a bez souhlasu s licencí není možné software používat.
Většinou je omezen počet kopií které může uživatel používat, nebo prodejci vydávají verze s menším počtem funkcí které je potřeba dále dokoupit.
Hardwarové zařízení (v dnešní době většinou flash drive), které dodává výrobce k softwaru. Toto zařízení obsahuje klíč který je spojený s číslem licence SW. Při spuštění si SW ověří přítomnost tohoto zařízení a ověří správnost klíče - až potom umožní spuštění.
Zajímavé linky
https://opensource.org/faq
https://choosealicense.com/
https://www.gnu.org/licenses/license-list.html
https://www.gnu.org/licenses/gpl-faq.html
Neznamená pouze člověk který se nabourává do systémů.
Je to označení pro někoho kdo je zvědavý, chce vytvářet nové věci, dělat věci jiným, nečekaným způsobem a ukázat svoji zdatnost v dané disciplíně, např. v programování.
Může být také označením pro zkušeného programátora s detailními znalostmi fungování systému nebo označuje někoho, kdo zkoumá každý detail systému či programu a snaží se jej využít novým, zajímavým způsobem.
Často se ale termínem hacker myslí přímo security hacker, neboli člověk snažící se získat neoprávněný přístup k nějakému zařízení či systému nebo v něm najít chyby, bez ohledu na to, k jakému účelu toto provádí.
V mainstream médiích je termín hacker téměř výhradně používán jako označení počítačového zločince, který se nabourává do systémů, krade data nebo nějak jinak škodí uživatelům a jejich zařízením.
Cracking je také získávání neoprávněného přístupu k systému, který je využit k další nelegální činnosti, např. za účelem krádeže nebo zničení dat.
Někteří lidé s touto definicí a předchozí definicí hackera nesouhlasí, a tvrdí, že všichni kdo se nabourávají do systému za jakýmkoliv účelem by se měli nazývat crackeři a dále se dělit podle úmyslů.
DoS nebo DDoS (Distributed Denial of Service) je typ útoku na internetové služby, jehož cílem je službu shodit a znepřístupnit ostatním uživatelům.
Při útoku dojde k přehlcení serveru požadavky a server není schopný vyhovět novým požadavkům od skutečných uživatelů.
Například DNS Amplification útoky.
Jsou zasílány DNS dotazy z podvržené IP adresy, která je stejně jako u ostatních amplification útoků zároveň IP adresou oběti. Díky značnému množství DNS odpovědí, které si ve skutečnosti oběť nevyžádala, může být její zařízení vyřazeno z provozu. Útočník posílá na DNS servery malé DNS dotazy a na IP adresu oběti jsou zasílány několikanásobně větší odpovědi.
Útok při kterém se útočník dostane ‘doprostřed’ datového přenosu mezi dvěma počítači (uživatel a webová stránka).
Zneužití Address Resolution Protocolu (ARP), umožňující útočníkovi vydávat se v místní síti za jiný počítač podvržením odpovědi na ARP dotaz. ARP dotaz slouží k překladu IP adresy příjemce paketu na jeho MAC adresu. Podvržením odpovědi může útočník pakety určené oběti nasměrovat na vlastní MAC adresu.
Může tak dojít k MITM útoku, i když útočící počítač není přímo uprostřed komunikace, ale stačí když je na stejné síti.
Port scanning je útok při kterém se útočník snaží zjistit, které porty jsou na vzdáleném zařízení zranitelné (otevřené) a poté se přes ně pokusí zaútočit.
Data ze systému můžeme získat buď díky hlouposti lidí kteří jej vytvořili, nebo díky hlouposti lidí kteří jej používají.
Tedy pomocí:
Program nebo hardwarové zařízení které zaznamenává interakci s klávesnicí a data může odesílat útočníkovi.
Jde o metodu sociálního inženýrství, kdy jsou rozesílány podvodné emaily (mohou být použity například i SMS a telefonní hovory), které se vydávají za emaily od legitimních společností a snaží se přesvědčit uživatele k poskytnutí citlivých informací.
Mohou například obsahovat odkaz na stránku napodobující pravou stránku společnosti, která ovšem zasílá všechna zadaná hesla nebo čísla karet útočníkům.
Způsob sledování uživatelské aktivity, kdy útočník sledováním paketů ze zařízení zjistí důvěryhodné sítě, podvrhne síť se stejným názvem a když se uživatel připojí, útočník sleduje jeho aktivitu.
Firewall je síťový bezpečnostní systém, který odděluje dvě sítě. Řídí a zabezpečuje síťový provoz mezi těmito sítěmi nebo zařízeními
Firewall má možnosti nastavení různých bezpečnostních pravidel, která zahrnují zdrojovou a cílovou IP adresu, zdrojový a cílový port, informace o stavu spojení, atd. Na základě těchto pravidel pak blokuje podezřelé a propouští pouze důvěryhodné připojení z obou směrů komunikace.
Zajímavé linky
https://en.wikipedia.org/wiki/Hacks_at_the_Massachusetts_Institute_of_Technology
https://en.wikipedia.org/wiki/Hacker
https://en.wikipedia.org/wiki/Security_hacker
https://en.wikipedia.org/wiki/DSniff
https://en.wikipedia.org/wiki/Firewall_(computing)#History