Je programovací přístup založený na principu, že se naprosto vše dá popsat pomocí jednotlivých objektů.
Viz Programovací jazyky.
Je základní jednotkou používanou v rámci OOP. Každý problém je pro OOP rozložitelný do objektů. Objekt v sobě uchovává vlastní data (atributy) a má i funkční části popisující jeho chování (metody).
Třída je prakticky „šablona objektu“. Popisuje, jaké bude mít objekt vlastnosti (atributy) a co dokáže dělat (metody).
Instance objektu je už běžící objekt (vytvořený podle vzoru třídy) s naplněnými atributy a s možností na něm volat implementované metody.
Atributy určují jednotlivé vlastnosti objektu.
Mohou mít dva základní druhy:
Schopnost objektu provádět určitou činnost. Metody po svém provedení vracejí určenou hodnotu (například metoda Srdce ziskejTlak() by vracela současný krevní tlak) – může však vracet i hodnotu void, tedy nic (metoda bij() by například pouze provedla akci bití Srdce, nebylo by tedy třeba nic vracet).
Metoda může také přijímat potřebné argumenty (metoda Srdce zmenRychlost(rychlost) by nastavila novou rychlost bití Srdce podle zadané hodnoty argumentu rychlost).
Speciální metoda konstruktoru, která je volána vždy při vytváření nové instance třídy (nevrací proto vůbec nic). Může zde docházet k inicializaci potřebných vlastností. Třída může mít i více konstruktorů podle počtu argumentů.
V některých objektových programovacích jazycích (C++) existuje i speciální metoda zvaná destruktor, která se používá, když už objekt není potřeba a má být zničen.
Objekt, z kterého míří šipka, využívá ve svém kódu objekt do kterého šipka míří (například v argumentu metody nebo jako lokální proměnnou).
Př.: Object Zvíře obsahuje metodu nakrmit, která v rámci svého argumentu přijímá objekt typu Jídlo.
Objekty jsou v užším vztahu přímo v kódu. Jeden obsahuje referenci na druhý (například jako datový typ atributu).
Př.: Objekt Auto obsahuje referenci na objekt Barva.
Silnější vztah než asociace. Objekt na straně kosočtverce vlastní instance objektu na druhé straně. Při zániku prvního, ale nedochází k zániku druhých.
Př.: Objekt EU obsahuje referenci na objekty typu Stát, které jsou v rámci EU. Zanikne-li však EU, státy sice mohou válčit, ale pořád budou existují.
Silnější vztah než asociace. Objekt na straně kosočtverce vlastní instance objektu na druhé straně. Při zániku prvního zanikají i instance druhého.
Př.: Objekt Škola obsahuje objekty typu Třída, které daná škola má. Ve chvíli, kdy Škola zaniká nemůžou dále existovat objekty typu Třída samostatně – zaniknou tedy společně se Školou.
Objekt, ze kterého míří šípka, je speciálním případem objektu druhého.
Př.: Objekt Jablko je speciálním případem objektu Plod.