informatika:maturita:2a
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| informatika:maturita:2a [06. 10. 2014, 18.07] – xvalek | informatika:maturita:2a [30. 09. 2021, 15.15] (aktuální) – [ASCII] xbui2 | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | ====== Teorie informace ====== | ||
| + | |||
| ===== Jednotky informace ===== | ===== Jednotky informace ===== | ||
| Řádek 7: | Řádek 9: | ||
| Byte je jednotka množství dat v informatice. Skládá se z 8 bitů, tudíž může reprezentovat například číslo od 0 do 255 nebo jeden znak. Jeden byte je v obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže procesor přímo pracovat. | Byte je jednotka množství dat v informatice. Skládá se z 8 bitů, tudíž může reprezentovat například číslo od 0 do 255 nebo jeden znak. Jeden byte je v obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže procesor přímo pracovat. | ||
| - | Dříve byte označoval skupinu 1-6 bitů, dnes je standard 8 bitů. | + | Dříve byte označoval skupinu 1-7 bitů, dnes je standard 8 bitů. |
| Ve frankofonních zemích se někdy pro bajt používá značka o jako oktet (octet). | Ve frankofonních zemích se někdy pro bajt používá značka o jako oktet (octet). | ||
| Řádek 15: | Řádek 17: | ||
| ==== Binární předpona ==== | ==== Binární předpona ==== | ||
| - | Binární předpona je předpona jednotky vyjadřující násobek mocniny 2. | + | Binární předpona je předpona jednotky vyjadřující násobek mocniny 2, podobně jako klasické předpony z SI vyjadřují násobek 10. Binární předpona vyjadřuje vždy o něco vyšší hodnotu než předpona klasická. |
| - | ^ Dvojkový řád //n//: 2< | + | ^ Dvojkový řád //n//: 2< |
| - | | 2< | + | | 2< |
| - | | 2< | + | | 2<sup>20</ |
| - | | 2< | + | | 2< |
| - | | 2< | + | | 2<sup>40</ |
| - | | 2<sup>50</ | + | | 2< |
| - | | 2<sup>60</ | + | | 2<sup>60</ |
| - | | 2<sup>70</ | + | | 2< |
| - | | 2<sup>80</ | + | | 2<sup>80</ |
| + | | | 10<sup>3</ | ||
| + | | | ||
| + | | | 10<sup>9</ | ||
| + | | | ||
| + | | | 10<sup>15</ | ||
| + | | | ||
| + | | | 10<sup>21</ | ||
| + | | | ||
| ==== Přehled násobných jednotek ==== | ==== Přehled násobných jednotek ==== | ||
| Řádek 37: | Řádek 47: | ||
| ^ Terabajt ^ TB | 10< | ^ Terabajt ^ TB | 10< | ||
| ^ Tebibajt ^ TiB | ~1, | ^ Tebibajt ^ TiB | ~1, | ||
| - | |||
| - | ==== Binární násobky ==== | ||
| - | ^ Jednotka ^ Značka ^ Velikost v B ^ Mocnina | ||
| - | | Kibibajt | KiB | 1 024 | 2< | ||
| - | | Mebibajt | MiB | 1 048 576 | 2< | ||
| - | | Gibibajt | GiB | 1 073 741 824 | 2< | ||
| - | | Tebibajt | TiB | 1 099 511 627 776 | 2< | ||
| - | | Pebibajt | PiB | 1 125 899 906 842 624 | 2< | ||
| - | | Exbibajt | EiB | 1 152 921 504 606 846 976 | 2< | ||
| - | | Zebibajt | ZiB | 1 180 591 620 717 411 303 424 | 2< | ||
| - | | Yobibajt | YiB | 1 208 925 819 614 629 174 706 176 | 2< | ||
| ===== Binární a hexadecimální soustava, převody čísel BIN-HEX-DEC ===== | ===== Binární a hexadecimální soustava, převody čísel BIN-HEX-DEC ===== | ||
| Řádek 95: | Řádek 94: | ||
| ==== ASCII ==== | ==== ASCII ==== | ||
| - | ASCII je anglická zkratka pro American Standard Code for Information Interchange („americký standardní kód pro výměnu informací“). V podstatě jde o kódovou tabulku, která definuje znaky anglické abecedy, a jiné znaky používané v informatice. Jde o historicky nejúspěšnější znakovou sadu, z které vychází většina současných standardů pro kódování textu přinejmenším v euro-americké zóně. | + | ASCII je anglická zkratka pro American Standard Code for Information Interchange („americký standardní kód pro výměnu informací“). V podstatě jde o kódovou tabulku, která definuje znaky anglické abecedy a jiné znaky používané v informatice. Jde o historicky nejúspěšnější znakovou sadu, z které vychází většina současných standardů pro kódování textu přinejmenším v euro-americké zóně. |
| + | |||
| + | Prvních 32 znaků ASCII se nazývá kontrolní, a význam mnoha z nich je spíše historický, | ||
| + | * SPACE | ||
| + | * NEWLINE FEED | ||
| + | * posun o sloupec dolů, s výjimkou textových souborů UNIX, kde značí nový řádek | ||
| + | * CARRIAGE RETURN | ||
| + | * návrat na začátek řádku | ||
| + | * BACKSPACE | ||
| + | * ESCAPE | ||
| [[http:// | [[http:// | ||
| Řádek 104: | Řádek 112: | ||
| ==== ISO-8859-2 ==== | ==== ISO-8859-2 ==== | ||
| - | ISO-8859-2, nebo také Latin-2 (pro odlišení od znakové sady CP852, která se používá v MS-DOS, a která se označuje jako Latin 2, se dá sada ISO-8859-2 označit jako ISO Latin 2 a CP852 jako PC Latin 2 nebo IBM Latin 2) je znaková sada, která obsahuje 191 znaků latinky kódovaných pomocí 8 bitů a byla poprvé publikována v roce 1987. | + | ISO-8859-2, nebo také Latin-2 (pro odlišení od znakové sady CP852, která se používá v MS-DOS, a která se označuje jako Latin 2 se dá sada ISO-8859-2 označit jako ISO Latin 2 a CP852 jako PC Latin 2 nebo IBM Latin 2) je znaková sada, která obsahuje 191 znaků latinky kódovaných pomocí 8 bitů a byla poprvé publikována v roce 1987. |
| === Srovnání Windows-1250 a ISO-8859-2 === | === Srovnání Windows-1250 a ISO-8859-2 === | ||
| ISO 8859-2 se velmi podobá znakové sadě Windows-1250, | ISO 8859-2 se velmi podobá znakové sadě Windows-1250, | ||
| - | [[http:// | ||
| ==== UTF-8 ==== | ==== UTF-8 ==== | ||
| - | UTF-8 je nejčastějším zápisem znakové sady Unicode. Unicode je narozdíl od výše zmíněných znakových sad určeno pro všechny světové jazyky najednou, protože znakům přiřazuje čísla až do 16 miliónů (zapisuje se většinou dvěma bajty). Zápis UTF-8 která | + | UTF-8 je nejčastějším zápisem znakové sady Unicode. Unicode je narozdíl od výše zmíněných znakových sad určeno pro všechny světové jazyky najednou, protože znakům přiřazuje čísla až do 16 miliónů (zapisuje se většinou dvěma bajty). Zápis UTF-8 byl navržen pro zpětnou kompatibilitu s ASCII, se kterým tak má totožný způsob kódování 1-bajtových znaků. UTF-8 používá proměnnou délku znaku, a to od 1 bajtu až do 6 bajtů. |
| + | |||
| + | V dnešní době je UTF-8 dominantní znakovou sadu používanou na World Wide Web. (Používá ji více než 50% všech webových stránek. World Wide Web Consortium (W3C) doporučuje používat primárně UTF-8 a Internet Mail Consortium (IMC) doporučuje, | ||
| + | |||
| + | Problémem UTF-8 je, že nelze přímo najít například 5. znak. Je potřeba postupně projít celý řetězec a počítat znaky, což dělá UTF-8 nepraktické pro reprezentaci řetězců při programování. Mnoho jazyků proto používá jiné kódování, | ||
informatika/maturita/2a.1412611649.txt.gz · Poslední úprava: (upraveno mimo DokuWiki)