Uživatelské nástroje
informatika:maturita:4a
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
informatika:maturita:4a [29. 09. 2021, 14.10] xkunzova [Hacker] vylepšení čitelnosti, přeformulování |
informatika:maturita:4a [14. 10. 2021, 14.04] (aktuální) xkunzova |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
| * 10 bodů, vedou k téměř stejnému závěru | * 10 bodů, vedou k téměř stejnému závěru | ||
| - | Obě definice vedou v téměř úplné většině případů ke stejně volnému a svobodnému softwaru. Liší se pouze ideologií. Zastánci free softwaru tvrdí, že tento název je jediný správný, protože dává jasně důraz na svobodu uživatele, zatímco open-source klade důraz pouze na možnost kolaborace větší skupiny lidí díky dostupnému zdrojovému kódu, což je výhodné pro firmy a proto používají tento název. | + | Obě definice vedou v téměř úplné většině případů ke stejně volnému a svobodnému softwaru. Liší se pouze ideologií. Zastánci free softwaru tvrdí, že tento název je jediný správný, protože dává jasně důraz na svobodu uživatele, zatímco open-source klade důraz pouze na možnost kolaborace větší skupiny lidí díky dostupnému zdrojovému kódu, což je výhodné pro firmy, které proto používají tento název. |
| Uživatelé FOSS softwaru mohou nabízet placenou technickou podporu, nebo další placené služby. Např. Red Hat Enterprise Linux. | Uživatelé FOSS softwaru mohou nabízet placenou technickou podporu, nebo další placené služby. Např. Red Hat Enterprise Linux. | ||
| Řádek 81: | Řádek 81: | ||
| Licence tohoto typu zaručují uživateli produktu možnost kopírovat, upravovat a redistribuovat tento produkt s podmínkou **zachování stejné licence** jako u originálního produktu. | Licence tohoto typu zaručují uživateli produktu možnost kopírovat, upravovat a redistribuovat tento produkt s podmínkou **zachování stejné licence** jako u originálního produktu. | ||
| - | Dále se dělí na strong copyleft a weak copyleft. Kde strong copyleft zaručuje nutnost zachování licence u všech kopií, a weak copyleft umožňuje v některých případech (například používání knihovny) použití kopie softwaru v softwaru s jinou licencí. Nesmí ovšem dojít k úpravě kódu softwaru s weak copyleft licencí. | + | Dále se dělí na strong copyleft a weak copyleft. Kde **strong copyleft** zaručuje nutnost zachování licence u všech kopií, a **weak copyleft** umožňuje v některých případech (například používání knihovny) použití kopie softwaru v softwaru s jinou licencí. Nesmí ovšem dojít k úpravě kódu softwaru s weak copyleft licencí. |
| ==== Strong copyleft ==== | ==== Strong copyleft ==== | ||
| Řádek 98: | Řádek 98: | ||
| ==== Permissive licence ==== | ==== Permissive licence ==== | ||
| - | Permisivní softwarové licence dávají koncovému uživatli ještě více svobody než copyleft licence. Většinou **nevyžadují aby bylo dílo odvozené od původního software s permisivní licencí vydáno pod stejnou licencí**. Toto platí ve všech případech, bez podmínek, na rozdíl od weak copyleft licencí. | + | Permisivní softwarové licence dávají koncovému uživatli ještě více svobody než copyleft licence. Většinou **nevyžadují, aby bylo dílo odvozené od původního software s permisivní licencí vydáno pod stejnou licencí**. Toto platí ve všech případech, bez podmínek, na rozdíl od weak copyleft licencí. |
| - | Jednou z nejznámějších skupin licencí tohoto typu jsou BSD licence. Proto jsou někdy licence z této skupiny nazývány BSD-like nebo BSD-style. | + | Jednou z nejznámějších skupin licencí tohoto typu jsou **BSD licence**. Proto jsou někdy licence z této skupiny nazývány **BSD-like** nebo **BSD-style**. |
| * [[https://en.wikipedia.org/wiki/BSD_licenses|BSD]] - 4 verze, starší mají více požadavků (4), nejnovější je nejvolnější (0 požadavků) | * [[https://en.wikipedia.org/wiki/BSD_licenses|BSD]] - 4 verze, starší mají více požadavků (4), nejnovější je nejvolnější (0 požadavků) | ||
| Řádek 143: | Řádek 143: | ||
| ===== Cracker ===== | ===== Cracker ===== | ||
| - | Cracking je také získávání neoprávněného přístupu k systému, který je využit k další **nelegální činnosti**. Např. za účelem krádeže nebo zničení dat. | + | Cracking je také získávání neoprávněného přístupu k systému, který je využit k další **nelegální činnosti**, např. za účelem krádeže nebo zničení dat. |
| //Někteří lidé s touto definicí a předchozí definicí hackera [[https://en.wikipedia.org/wiki/Hacker_culture#Definition|nesouhlasí]], a tvrdí, že všichni kdo se nabourávají do systému za jakýmkoliv účelem by se měli nazývat crackeři a dále se dělit podle úmyslů.// | //Někteří lidé s touto definicí a předchozí definicí hackera [[https://en.wikipedia.org/wiki/Hacker_culture#Definition|nesouhlasí]], a tvrdí, že všichni kdo se nabourávají do systému za jakýmkoliv účelem by se měli nazývat crackeři a dále se dělit podle úmyslů.// | ||
| Řádek 170: | Řádek 170: | ||
| * nezkušený hacker bez znalostí, který používá automatické scripty od jiných lidí | * nezkušený hacker bez znalostí, který používá automatické scripty od jiných lidí | ||
| - | * většinou se tak označuje někdo kdo nerozumí jak daný script funguje, pouze se ho naučí používat | + | * většinou se tak označuje někdo, kdo nerozumí tomu, jak daný script funguje, pouze se ho naučí používat |
| ====== Útoky v počítačových sítích ====== | ====== Útoky v počítačových sítích ====== | ||
| Řádek 176: | Řádek 176: | ||
| ===== Denial of service útoky ===== | ===== Denial of service útoky ===== | ||
| - | * DoS nebo DDoS (Distributed Denial of Service) je typ útoku na internetové služby | + | DoS nebo DDoS (Distributed Denial of Service) je typ útoku na internetové služby, jehož cílem je službu shodit a znepřístupnit ostatním uživatelům. |
| - | Cílem je službu shodit a znepřístupnit ostatním uživatelům | + | Při útoku dojde k přehlcení serveru požadavky a server není schopný vyhovět novým požadavkům od skutečných uživatelů. |
| - | * Dojde k přehlcení serveru požadavky - server není schopný vyhovět novým požadavkům od skutečných uživatelů | + | * Při DDoS je použita síť botů - velké množství počítačů, které společně napadnou daný server |
| - | * Při DDoS je použita síť botů - velké množství počítačů které společně napadnou daný server | + | * Při tomto útoku **nezíská** útočník přístup k **žádným** datům z napadeného serveru |
| - | * Při tomto útoku **nezíská** útočník přístup k žádným datům ze serveru na který útočí | + | |
| ==== Amplification útoky ==== | ==== Amplification útoky ==== | ||
| Řádek 193: | Řádek 192: | ||
| Útok při kterém se útočník dostane ‘doprostřed’ datového přenosu mezi dvěma počítači (uživatel a webová stránka). | Útok při kterém se útočník dostane ‘doprostřed’ datového přenosu mezi dvěma počítači (uživatel a webová stránka). | ||
| - | * Je pak schopný odposlouchávat přenesená data, nebo tato data i měnit. | + | * Je pak schopný odposlouchávat přenesená data, nebo tato data i měnit |
| * může dojít k záměně uživatelem vyžádané stránky za utočníkem vytvořenou podvodnou, kam uživatel zadá osobní data | * může dojít k záměně uživatelem vyžádané stránky za utočníkem vytvořenou podvodnou, kam uživatel zadá osobní data | ||
| - | + | * Nebezbečné jsou zejména veřejné wifi | |
| - | nebezpečné jsou zejména veřejné wifi | + | * Obranou proti tomuto útoku jsou např. certifikáty |
| - | + | ||
| - | Obranou proti tomuto útoku jsou např. certifikáty | + | |
| ==== ARP spoofing ==== | ==== ARP spoofing ==== | ||
| Řádek 227: | Řádek 224: | ||
| Mohou například obsahovat odkaz na stránku napodobující pravou stránku společnosti, která ovšem zasílá všechna zadaná hesla nebo čísla karet útočníkům. | Mohou například obsahovat odkaz na stránku napodobující pravou stránku společnosti, která ovšem zasílá všechna zadaná hesla nebo čísla karet útočníkům. | ||
| + | |||
| + | ===== Pakety ===== | ||
| + | |||
| + | Způsob sledování uživatelské aktivity, kdy útočník sledováním paketů ze zařízení zjistí důvěryhodné sítě, podvrhne síť se stejným názvem a když se uživatel připojí, útočník sleduje jeho aktivitu. | ||
| ====== Firewall ====== | ====== Firewall ====== | ||
| Řádek 238: | Řádek 239: | ||
| Firewall má možnosti nastavení různých bezpečnostních pravidel, která zahrnují zdrojovou a cílovou **IP adresu**, zdrojový a cílový **port**, informace o stavu spojení, atd. Na základě těchto pravidel pak **blokuje podezřelé** a propouští pouze důvěryhodné připojení z obou směrů komunikace. | Firewall má možnosti nastavení různých bezpečnostních pravidel, která zahrnují zdrojovou a cílovou **IP adresu**, zdrojový a cílový **port**, informace o stavu spojení, atd. Na základě těchto pravidel pak **blokuje podezřelé** a propouští pouze důvěryhodné připojení z obou směrů komunikace. | ||
| + | |||
| Zajímavé linky\\ | Zajímavé linky\\ | ||
informatika/maturita/4a.1632917414.txt.gz · Poslední úprava: 29. 09. 2021, 14.10 autor: xkunzova
Nástroje pro stránku
