informatika:maturita:1a
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
informatika:maturita:1a [01. 05. 2020, 17.00] – [Nultá generace – relé (30. a 40. léta)] xdostal | informatika:maturita:1a [09. 05. 2025, 11.35] (aktuální) – MANIAC I místo MANIAC + trochu jiná formulace xteslya | ||
---|---|---|---|
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
===== Pascalina ===== | ===== Pascalina ===== | ||
- | Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a násobit. | + | Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a pomohl uživateli |
+ | |||
+ | {{ : | ||
===== Charles Babbage ===== | ===== Charles Babbage ===== | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
**Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**. | **Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**. | ||
Řádek 34: | Řádek 38: | ||
==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ==== | ==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ==== | ||
- | Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, | + | Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, |
Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m< | Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m< | ||
- | O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC** (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer), který byl mimo jiné použit při vývoji vodíkové bomby. Dále sem řadíme například sovětský **URAL 1**, československý **EPOS 1** či první sériově vyráběný počítač **Univac** americké firmy Remington z roku 1951. | + | O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC |
{{ : | {{ : | ||
Řádek 46: | Řádek 50: | ||
=== Von Neumannova architektura === | === Von Neumannova architektura === | ||
- | John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, | + | John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, |
{{ : | {{ : | ||
=== Harvardská architektura === | === Harvardská architektura === | ||
- | Stejná jako von Neumannova krom paměti – má ale fyzicky oddělenou paměť pro program a data. | + | Stejná jako von Neumannova krom paměti – má fyzicky oddělenou paměť pro program a data. |
U harvardské architektury není potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou délku slova, časování, | U harvardské architektury není potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou délku slova, časování, | ||
Řádek 73: | Řádek 77: | ||
{{ : | {{ : | ||
- | ==== Čtvrtá generace – VSLI (od roku 1980) ==== | + | ==== Čtvrtá generace – VLSI (od roku 1980) ==== |
- | Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (VSLI) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače. | + | Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače. |
===== Výpočetní technika u nás ===== | ===== Výpočetní technika u nás ===== |
informatika/maturita/1a.1588345214.txt.gz · Poslední úprava: autor: xdostal