informatika:maturita:1a
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| informatika:maturita:1a [01. 05. 2020, 16.56] – [Charles Babbage] xdostal | informatika:maturita:1a [09. 05. 2025, 11.35] (aktuální) – MANIAC I místo MANIAC + trochu jiná formulace xteslya | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| ===== Pascalina ===== | ===== Pascalina ===== | ||
| - | Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a násobit. | + | Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a pomohl uživateli |
| + | |||
| + | {{ : | ||
| ===== Charles Babbage ===== | ===== Charles Babbage ===== | ||
| + | |||
| + | {{: | ||
| **Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**. | **Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**. | ||
| Řádek 18: | Řádek 22: | ||
| Relé se v základním provedení skládá z cívky (elektromagnetu) navinuté na jádru z měkkého feromagnetického materiálu. Magnetický obvod je uzavřen pohyblivou kotvou. Kotva je pružinou uváděna do klidové polohy a současně se opírá o pohyblivý kontakt. Po připojení cívky na elektrický zdroj, vyvolá proud cívkou v magnetickém obvodu magnetický tok. Magnetický tok vyvolá přitažlivou sílu na kotvu, která přemůže sílu v pružině a překlopí kontakt. Po odpojení el. proudu se kotva a kontakt vrátí do předchozího, | Relé se v základním provedení skládá z cívky (elektromagnetu) navinuté na jádru z měkkého feromagnetického materiálu. Magnetický obvod je uzavřen pohyblivou kotvou. Kotva je pružinou uváděna do klidové polohy a současně se opírá o pohyblivý kontakt. Po připojení cívky na elektrický zdroj, vyvolá proud cívkou v magnetickém obvodu magnetický tok. Magnetický tok vyvolá přitažlivou sílu na kotvu, která přemůže sílu v pružině a překlopí kontakt. Po odpojení el. proudu se kotva a kontakt vrátí do předchozího, | ||
| - | Výhody relé: malý odpor, | + | Výhody relé: malý odpor, |
| Nevýhody relé: cena, spínací a rozpínací rychlost +/− 10Hz, hmotnost a rušení při přepínaní. | Nevýhody relé: cena, spínací a rozpínací rychlost +/− 10Hz, hmotnost a rušení při přepínaní. | ||
| - | Počítače s **reléovými** obvody. Řádově dosahovaly rychlosti **několika operací za sekundu** a nacházely se převážně na vědeckých či univerzitních pracovištích. Vývoj započal v Německu, kde inženýr **Konrád Zuse** sestrojil první fungující počítací stroj **Z1** (ještě čistě mechanický). Zuse ve vývoji pokračoval a zanedlouho vytvořil počítač **Z2** a následně ještě dokonalejší **Z3**, jeho nejznámější dílo. | + | Počítače s **reléovými** obvody |
| Srdce Z3 tvořilo 2600 elektromagnetických relé a tento stroj byl mimo jiné použit pro výpočty spojené s vývojem a určováním trajektorie známých německých balistických raket V2, používaných na ostřelování Velké Británie (především Londýna) a Belgie (Antwerp). | Srdce Z3 tvořilo 2600 elektromagnetických relé a tento stroj byl mimo jiné použit pro výpočty spojené s vývojem a určováním trajektorie známých německých balistických raket V2, používaných na ostřelování Velké Británie (především Londýna) a Belgie (Antwerp). | ||
| Řádek 34: | Řádek 38: | ||
| ==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ==== | ==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ==== | ||
| - | Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, | + | Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, |
| Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m< | Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m< | ||
| - | O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC** (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer), který byl mimo jiné použit při vývoji vodíkové bomby. Dále sem řadíme například sovětský **URAL 1**, československý **EPOS 1** či první sériově vyráběný počítač **Univac** americké firmy Remington z roku 1951. | + | O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC |
| {{ : | {{ : | ||
| Řádek 46: | Řádek 50: | ||
| === Von Neumannova architektura === | === Von Neumannova architektura === | ||
| - | John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, | + | John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, |
| {{ : | {{ : | ||
| === Harvardská architektura === | === Harvardská architektura === | ||
| - | Stejná jako von Neumannova krom paměti – má ale fyzicky oddělenou paměť pro program a data. | + | Stejná jako von Neumannova krom paměti – má fyzicky oddělenou paměť pro program a data. |
| U harvardské architektury není potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou délku slova, časování, | U harvardské architektury není potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou délku slova, časování, | ||
| Řádek 73: | Řádek 77: | ||
| {{ : | {{ : | ||
| - | ==== Čtvrtá generace – VSLI (od roku 1980) ==== | + | ==== Čtvrtá generace – VLSI (od roku 1980) ==== |
| - | Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (VSLI) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače. | + | Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače. |
| ===== Výpočetní technika u nás ===== | ===== Výpočetní technika u nás ===== | ||
informatika/maturita/1a.1588344971.txt.gz · Poslední úprava: autor: xdostal
