Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- informatika:maturita:1a [08. 02. 2018, 23.38] – doplnění obrázků xsilling
+++ informatika:maturita:1a [09. 05. 2025, 11.35] (aktuální) – MANIAC I místo MANIAC + trochu jiná formulace xteslya
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ====== Historie VT ======
+===== Pascalina =====
+Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a pomohl uživateli násobit.
+{{ :informatika:maturita:arts_et_metiers_pascaline_dsc03869.jpg?400 |Pascalina}}
 ===== Charles Babbage =====
+{{:informatika:maturita:charlesbabbage.jpg?200|}}
 **Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**.
@@ Řádek 7: / Řádek 13: @@
 Roku 1822 přišel s modelem **diferenčního stroje**, který dokázal tabulkové výpočty provádět. Charles Babbage diferenčním strojem zaujal britskou vládu a získal grant na vytvoření prototypu, který však vzhledem k nárokům na kvalitu součástek **dokončit nedokázal**.
-Po nezdaru se začal věnovat návrhu **analytického stroje** (první myšlenka programovatelného počítače) – ten obsahoval aritmetickou jednotku, řídící tok s podmíněným větvením a cykly a integrovanou paměť. Vzhledem k jeho předešlému neúspěchu však Babbage **nedokázal** nashromáždit dostatek financí k dokončení projektu.
+Po nezdaru se začal věnovat návrhu **analytického stroje** (první myšlenka programovatelného počítače) – ten obsahoval aritmetickou jednotku, řídící tok s podmíněným větvením, cykly a integrovanou paměť. Vzhledem k jeho předešlému neúspěchu však Babbage **nedokázal** nashromáždit dostatek financí k dokončení projektu.
 ===== Generace počítačů =====
@@ Řádek 14: / Řádek 20: @@
 ==== Nultá generace – relé (30. a 40. léta) ====
+Relé se v základním provedení skládá z cívky (elektromagnetu) navinuté na jádru z měkkého feromagnetického materiálu. Magnetický obvod je uzavřen pohyblivou kotvou. Kotva je pružinou uváděna do klidové polohy a současně se opírá o pohyblivý kontakt. Po připojení cívky na elektrický zdroj, vyvolá proud cívkou v magnetickém obvodu magnetický tok. Magnetický tok vyvolá přitažlivou sílu na kotvu, která přemůže sílu v pružině a překlopí kontakt. Po odpojení el. proudu se kotva a kontakt vrátí do předchozího, klidového stavu.
+Výhody relé: malý odpor, dobrá životnost a snadná nahraditelnost.
+Nevýhody relé: cena, spínací a rozpínací rychlost +/− 10Hz, hmotnost a rušení při přepínaní.
-Počítače s **reléovými** obvody. Řádově dosahovaly rychlosti **několika operací za sekundu** a nacházely se převážně na vědeckých či univerzitních pracovištích. Vývoj započal v Německu, kde inženýr **Konrád Zuse** sestrojil první fungující počítací stroj **Z1** (ještě čistě mechanický). Zuse ve vývoji pokračoval a zanedlouho vytvořil počítač **Z2** a následně ještě dokonalejší **Z3**, jeho nejznámější dílo.
+Počítače s **reléovými** obvody řádově dosahovaly rychlosti **několika operací za sekundu** a nacházely se převážně na vědeckých či univerzitních pracovištích. Vývoj započal v Německu, kde inženýr **Konrád Zuse** sestrojil první fungující počítací stroj **Z1** (ještě čistě mechanický). Zuse ve vývoji pokračoval a zanedlouho vytvořil počítač **Z2** a následně ještě dokonalejší **Z3**, jeho nejznámější dílo.
 Srdce Z3 tvořilo 2600 elektromagnetických relé a tento stroj byl mimo jiné použit pro výpočty spojené s vývojem a určováním trajektorie známých německých balistických raket V2, používaných na ostřelování Velké Británie (především Londýna) a Belgie (Antwerp).
@@ Řádek 28: / Řádek 38: @@
 ==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ====
-Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, pomalých a nespolehlivých relé. Nové počítače s elektronkovými obvody už dokázaly provést až **několik tisíc operací za sekundu**, elektronky stále však byly značně **nespolehlivé**. Počítače druhé generace už můžeme najít i v soukromých  podnicích.
+Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, pomalých a nespolehlivých relé. Nové počítače s elektronkovými obvody už dokázaly provést až **několik tisíc operací za sekundu**, elektronky stále však byly značně **nespolehlivé**. Počítače první generace už můžeme najít i v soukromých  podnicích.
 Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m<sup>2</sup> a vážil okolo 40 tun.
-O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC** (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer), který byl mimo jiné použit při vývoji vodíkové bomby. Dále sem řadíme například sovětský **URAL 1**, československý **EPOS 1** či první sériově vyráběný počítač **Univac** americké firmy Remington z roku 1951.
+O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC I** (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer I), který byl mimo jiné použit při vývoji vodíkové bomby. Dále sem řadíme například sovětský **URAL 1**, československý **EPOS 1** či první sériově vyráběný počítač **Univac** americké firmy Remington z roku 1951.
 {{ :informatika:maturita:eniac.jpg?400 | Počítač ENIAC}}
@@ Řádek 40: / Řádek 50: @@
 === Von Neumannova architektura ===
-John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, kterou s různými odchylkami používáme dodnes. Sestává se z hlavních komponent: procesor, řadič, operační paměť, vstupní a výstupní zařízení.[[http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/OBECNE/VNEUMAN.GIF|Schéma]]
+John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, kterou s různými odchylkami používáme dodnes. Skládá se z hlavních komponent: procesor, řadič, operační paměť, vstupní a výstupní zařízení.[[http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/OBECNE/VNEUMAN.GIF|Schéma]]
 {{ :informatika:maturita:vneuman.gif | Von Neumannova architektura}}
 === Harvardská architektura ===
-Stejná jako von Neumannova krom paměti – má ale fyzicky oddělenou paměť pro program a data.
+Stejná jako von Neumannova krom paměti – má fyzicky oddělenou paměť pro program a data.
 U harvardské architektury není potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou délku slova, časování, technologii a způsob adresování. Dvojí paměť umožňuje paralelní přístup k oběma pamětím, což zvyšuje rychlost zpracování. Umístění programu v paměti ROM může významně přispět k bezpečnosti systému (program nelze modifikovat).
@@ Řádek 67: / Řádek 77: @@
 {{ :informatika:maturita:ibm_360.jpg?400 | Počítač IBM 360}}
-==== Čtvrtá generace – VSLI (od roku 1980) ====
+==== Čtvrtá generace – VLSI (od roku 1980) ====
-Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (VSLI) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače.
+Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače.
 ===== Výpočetní technika u nás =====