informatika:maturita:1a
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
informatika:maturita:1a [26. 04. 2015, 16.04] – xadam | informatika:maturita:1a [09. 05. 2025, 11.35] (aktuální) – MANIAC I místo MANIAC + trochu jiná formulace xteslya | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
====== Historie VT ====== | ====== Historie VT ====== | ||
- | ===== Rozdělení generací počítačů | + | ===== Pascalina |
+ | Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a pomohl uživateli násobit. | ||
- | Roku 1822 přišel angličan **Charles Babbage** s projektem **Diferenčního stroje**, který měl provádět tabulkové výpočty. (Různé např. navigátorské tabulky byly počítány lidmi, což bylo náročné a výsledky obsahovaly dost chyb). Charles Babbage | + | {{ : |
+ | ===== Charles Babbage | ||
- | Projekt jménem vynalézání PC byl následně 110 let skryt temnými pavučinami nezájmu... až do 40. let 20. století. | + | {{: |
- | ==== Nultá generace - RELÉ==== | + | **Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**. |
- | Počítače | + | Roku 1822 přišel |
- | O pár let později začal vývoj počítačů také v USA. V roce 1943 uvedl **Howard Aiken z harwardské univerzity** do provozu svůj reléový počítač **Harvard Mark 1** sestrojený za podpory firmy IBM. Tento počítač byl pravděpodobně použit k výpočtům první atomové bomby. Ve vývoji se pokračovalo a zanedlouho spatřil světlo světa i **Harvard Mark 2**. | + | |
+ | Po nezdaru se začal věnovat návrhu **analytického stroje** (první myšlenka programovatelného počítače) – ten obsahoval aritmetickou jednotku, řídící tok s podmíněným větvením, cykly a integrovanou paměť. Vzhledem k jeho předešlému neúspěchu však Babbage **nedokázal** nashromáždit dostatek financí k dokončení projektu. | ||
- | ==== První generace - Elektronky==== | + | ===== Generace počítačů ===== |
- | **(1945 až 1951)** | + | |
- | Vynález elektronky umožnil náhradu mechanických, | + | Po návrhu analytického stroje následovala při vývoji počítače dlouhá pauza. Vývoj pokračoval až ve 20. století |
- | Prvním takovýmto PC se stal roku 1944 **ENIAC** | + | ==== Nultá generace – relé (30. a 40. léta) ==== |
- | O rok později uvedl do provozu **John von Neumann** | + | Relé se v základním provedení skládá |
- | ==== Vsuvka ohledně architektur ==== | + | Výhody relé: malý odpor, dobrá životnost a snadná nahraditelnost. |
+ | Nevýhody relé: cena, spínací a rozpínací rychlost +/− 10Hz, hmotnost a rušení při přepínaní. | ||
- | **von Neumannova architektura** | + | Počítače s **reléovými** obvody řádově dosahovaly rychlosti **několika operací za sekundu** a nacházely se převážně na vědeckých |
- | - John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, kterou více méně používáme dodnes. Sestává z hlavních komponent: | + | |
- | {{: | + | |
- | **Harvardská architektura** | + | Srdce Z3 tvořilo 2600 elektromagnetických relé a tento stroj byl mimo jiné použit pro výpočty spojené s vývojem a určováním trajektorie známých německých balistických raket V2, používaných na ostřelování Velké Británie (především Londýna) a Belgie (Antwerp). |
- | Stejná jako von Neumannova krom paměti | + | |
+ | {{ : | ||
+ | |||
+ | O pár let později začal vývoj počítačů také v USA. V roce 1943 uvedl **Howard Aiken** z harvardské univerzity do provozu svůj reléový počítač **Harvard Mark 1** sestrojený za podpory firmy IBM. Tento počítač byl pravděpodobně použit k výpočtům první atomové bomby. Ve vývoji se pokračovalo a zanedlouho spatřil světlo světa i **Harvard Mark 2**. | ||
+ | |||
+ | Reléové počítače nalezneme později i u nás ve formě prvního v Československu vyrobeného počítače **SAPO**. | ||
+ | |||
+ | |||
+ | ==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ==== | ||
+ | |||
+ | Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, | ||
+ | |||
+ | Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m< | ||
+ | O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC I** (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer I), který byl mimo jiné použit při vývoji vodíkové bomby. Dále sem řadíme například sovětský **URAL 1**, československý **EPOS 1** či první sériově vyráběný počítač **Univac** americké firmy Remington z roku 1951. | ||
+ | |||
+ | {{ : | ||
+ | |||
+ | Ani elektronky se ale neudržely na výpočetním výsluní dlouho. Byly nahrazeny lepší technologií – tranzistory. Dodnes však zůstaly ve zvukových zesilovačích (především v kytarových hlavách), protože mají lepší zesilovací vlastnosti. | ||
+ | |||
+ | === Počítačové architektury === | ||
+ | |||
+ | === Von Neumannova architektura === | ||
+ | John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, | ||
+ | |||
+ | {{ : | ||
+ | |||
+ | === Harvardská architektura === | ||
+ | Stejná jako von Neumannova krom paměti | ||
U harvardské architektury není potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou délku slova, časování, | U harvardské architektury není potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou délku slova, časování, | ||
- | Ani elektronky se ale neudržely na výpočetním výsluní dlouho... Byly nahrazeny lepší technologií - tranzistory. (Ale jejich ctěné místo ve zvukových zesilovačích - především v kytarových hlavách, jim zůstalo, protože mají mnohem zajímavější zesilovací vlastnosti než tranzistory). | + | {{ : |
+ | |||
+ | ==== Druhá generace – tranzistory (1951 až 1965) ==== | ||
+ | |||
+ | Díky použití **tranzistorů** došlo ke **zmenšení rozměrů** celého počítače, **zvýšení jeho rychlosti a spolehlivosti** a snížení energetických nároků počítače. Uplatnění již nalezly dokonce i při řízení technologických procesů. | ||
+ | Typickými modely druhé generace byly počítače **IBM 1401**, **IBM 7090**, **ZUSE 23** nebo sovětský **MINSK 22**. V Československu byl prvním tranzistorovým počítačem **EPOS 2**. | ||
+ | |||
+ | {{ : | ||
+ | |||
+ | Během této generace vyšly také první vyšší programovací jazyky, například jazyk **FORTRAN** od IBM. | ||
+ | |||
+ | ==== Třetí generace – integrované obvody (1965 až 1980) ==== | ||
- | ==== Druhá generace - Tranzistory ==== | + | Samostatné tranzistory byly zanedlouho nahrazeny |
- | **(1951 až 1965)** | + | |
- | Díky použití tranzistorů došlo ke zmenšení rozměrů celého | + | Typickými představiteli byly velmi úspěšné počítačové řady **IBM 360** nebo **Siemens 4004**. V Československu |
- | Typickými modely druhé | + | |
- | Počítače druhé generace nalezly uplatnění při hromadném zpracování dat, vědeckotechnických výpočtech a při řízení technologických procesů. | + | {{ : |
- | ==== Třetí | + | ==== Čtvrtá |
- | **(1965 až 1980)** | + | |
- | Samostatné tranzistory byly zanedlouho nahrazeny | + | Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází |
- | Typickými představiteli byly velmi úspěšné počítačové řady IBM 360 nebo Siemens 4004. | + | |
- | ==== Čtvrtá generace - integrované obvody s velkou integrací==== | + | ===== Výpočetní technika u nás ===== |
- | **(od roku 1980)** | + | |
- | Počítače založené na vysoce integrovaných obvodech - mikroprocesorech - dochází k neustálému zmenšování tranzistorů/větší integraci. Samozřejmě také větší kapacita paměti, atd. Sem patří | + | Mezi nejdůležitější české počítačové vynálezce řadíme hlavně profesora **Antonína Svobodu**, který začal světově působit během 2. světové války, kdy pomáhal spojencům vytvořit počítač, který se později stal součástí protiletadlového zaměřovacího systému. Po válce se však vrátil do Prahy, kde na ČVUT i přes problémy s komunistickou vládou (kvůli kterým ke konci života opět emigroval do USA) zhotovil roku 1958 první československý samočinný počítač **SAPO** a následně roku 1960 elektronkový |
+ | {{ : |
informatika/maturita/1a.1430057078.txt.gz · Poslední úprava: autor: xadam