Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- informatika:maturita:19a [19. 02. 2026, 17.20] – [Zapouzdření] xwolf4
+++ informatika:maturita:19a [22. 02. 2026, 14.12] (aktuální) – xwolf4
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+<WRAP center round tip 60%>
+Patří sem rozhraní???
+</WRAP>
 ====== Principy objektově orientovaného programování ======
@@ Řádek 17: / Řádek 20: @@
 ===== Dědičnost =====
-Dědičnost umožňuje tvorbu nových tříd podle již vytvořených tříd. Tyto odvozené třídy pak obsahují všechny atributy a metody rodičovských tříd. Odvozené třídy si mohou tyto data různě upravovat nebo přidávat další.
+Dědičnost umožňuje tvorbu nových tříd podle již vytvořených tříd. Tyto odvozené třídy sdědí všechny public a protected atributy a metody rodičovských tříd. Odvozené třídy si mohou tato data různě upravovat nebo přidávat další.
 např:
@@ Řádek 23: / Řádek 26: @@
 class Zpevak extends Clovek {
-zpivej{};
+zpivej(){};
-tancuj{};
+tancuj(){};
 }
 </WRAP>
 V tomto příkladu jsme vytvořili novou třídu //Zpevak//, která je odvozena od třídy //Clovek//. Objekt třídy //Zpevak// tedy může využívat všechny atributy a metody třídy //Clovek// (např. metoda //vstan()// a atribut //barvaOci//) a zároveň nově vytvořené metody //zpivej()// a //tancuj()//.
+Podle kritiků by se dědičnost měla používat velmi vzácně, protože vytváří problém přílišné abstrakce a hluboké hiearchie dědičnosti, ve které člověk nepozná, kde je logika skutečně implementována. Z těchto důvodů existuje nepsané pravidlo, že dědičnost by měla být hluboká pouze 1 vrstvu. (dceřiná třída nesmí být rodičovskou třídou pro jiné třídy)
+Na druhou stranu existují případy, kde je vícevrstvá dědičnost velmi výhodná - například při implementaci datových struktur ve standardní knihovně jazyku Java nebo ve vývoji her (hierarchie typu Entity -> Character -> Player).
 ==== Vícenásobná dědičnost ====
@@ Řádek 35: / Řádek 42: @@
 ===== Polymorfismus =====
+Umožňuje použít jednotné rozhraní pro práci s různými typy objektů.
+==== Compile-time polymorfismus ====
+Přetěžování metod - metoda může fungovat více různými způsoby, které se rozliší podle druhu a počtu parametrů. (funguje pouze v jazycích s )
-Umožňuje použít jednotné rozhraní pro práci s různými typy objektů
+Programovací jazyk se statickými typy ví, jaké datové typy používá, a proto umí vybrat správnou metodu při kompilaci.
-např:
-instance třídy //mladyClovek// bude metodu //presunSe();// vykonávat za pomocí metody //chod//, ale instance třídy //staryClovek// bude tu samou metodu //presunSe();// vykonávat za pomocí //chodOHoli//
+Příkladem je třída PrintStream v jazyce Java (implementuje System.out.println()):
+{{:informatika:maturita:java_printstream.png?800|}}
-To znamená, že i když každý objekt tuto metodu vykonává jinak, z vnějšího hlediska se tváří stejně a my nemusíme tedy přemýšlet, jak přesně toho u různých objektů docílit.
+==== Runtime polymorfismus ====
+Při běhu programu se musí zjistit, který datový typ používá a tím pádem kterou metodu volat.
-Pod pojmem polymorfismus můžeme také rozumět **Přetěžování metod** - to znamená že metoda může fungovat více různými způsoby, které se rozliší podle druhu a počtu parametrů.
+ způsoby implementace:
-Např metoda //rekni(string vyrok);// umožní objektu clovek říct nějaký výrok jen tak do prázdna, zatímco metoda //rekni(string vyrok; clovek prijemce; zpusobHlasitosti hlasitost)// umožní tomu samému objektu říct výrok konkrétnímu příjemci a zvolenou hlasitostí.
+  * alespoň 2 třídy mají stejnou rodičovskou třídu
+  * alespoň 2 třídy implementují stejné rozhraní
-V některých programovacích jazycích umožňuje polymorfismus metodám také různé zpracování parametrů různého typu.
+<code>
+public class OsobaGML {
+    public abstract void prezujSe();
+}
+public class StudentGML extends OsobaGML {
+    @Override
+    public void prezujSe() {
+        System.out.println("Jdu ke skříňkám, otevřu svou skříňku, přezuji se.")
+    }
+}
+public class KantorGML extends OsobaGML {
+    @Override
+    public void prezujSe() {
+        System.out.println("Jdu do svého kabinetu, přezuji se.")
+    }
+}
+public static void main(String[] args){
+    OsobaGML[] osoby = new {new KantorGML(), new StudentGML()};
+    // Mám pole všech osob a chci, aby se všichni přezuli.
+    for(osoba : osoby){
+        osoba.prezujSe(); // Zde musí program rozlišit, jestli je konkrétní osoba kantorem nebo studentem.
+    }
+}
+</code>
 ===== Viditelnost atributů a metod =====
 Nastavením viditelnosti dat můžeme určit, které části programu budou mít k těmto datům přístup. Nastavit můžeme tři základní možnosti.
@@ Řádek 58: / Řádek 95: @@
 Obdobně může abstraktní třída předepisovat doimplementování metod, pro které ona sama nemá vlastní kód, ale jen předpis abstraktní metody.
+===== Design patterns (návrhové vzory) =====
+Navrhují konkrétní způsoby řešení častých problémů v OOP. Tyto způsoby byly poprvé popsány v knize [[https://en.wikipedia.org/wiki/Design_Patterns#Patterns_by_type|Design Patterns]] v roce 1994.
+Výhody:
+  * rychlost implementace (Nemusím vymyslet způsob řešení problému.)
+  * komunikace v týmu (Kolega rychle pochopí, protože taky dobře zná tyto návrhové vzory-)
+  * údržba kódu (Tyto vzory vytváří tzv. "loose coupling". To znamená, že můžu nahradit jednu část systému, aniž bych rozbil všechno ostatní.)
+Nevýhody:
+  * Často vedou ke příliš komplikovanému kódu, protože byly použity, aniž by byly potřeba.
+Tady je seznam nejdůležitějších z každé kategorie:
+==== Creational ====
+Nabízí alternativní způsoby vytvoření objektů.
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Builder_pattern|Builder]]
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Singleton_pattern|Singleton]]
+==== Structural ====
+Vysvětlují, jak uspořádat objekty do větších struktur.
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Adapter_pattern|Adapter]]
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Decorator_pattern|Decorator]]
+==== Behavioral ====
+Vysvětlují komunikaci mezi objekty.
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Iterator|Iterator]]
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Observer_pattern|Observer]]