Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- informatika:maturita:19a [25. 04. 2015, 16.27] – xzemla1
+++ informatika:maturita:19a [25. 02. 2018, 22.53] (aktuální) – [Dědičnost] xjasek
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<WRAP center round alert 60%>
+====== Principy objektově orientovaného programování ======
-Ještě není dokončeno
-</WRAP>
+===== Vztah k ostatním paradigmatům =====
-====== Principy objektově orientovaného programování ======
+Na rozdíl od imperativního a strukturovaného programování je výkonný kód objektově orientovaného programování obsažen v rámci objektů. To znamená, že konkrétní hodnoty jsou uloženy jako atributy těchto objektů. Zpracování atributů spolu s celkovou komunikací s objekty probíhá pomocí kódu, který je obsažený v metodách objektů. Navenek pak program působí jako několik navzájem spolupracujících objektů, což umožňuje snadnější přenos kódu mezi různými projekty a jednodušší úpravu již existujícího kódu pomocí dědičnosti. Další výhodou je také větší zabezpečení dat díky viditelnosti atributů.
-===== základní koncepce OOP: =====
+Nevýhodou objektově orientovaného programování je jeho větší náročnost na paměť a výpočetní rychlost, proto se používá hlavně u moderních počítačů, kde jsou tyto nevýhody téměř neznatelné. U mikropočítačů a jednoduchých jednoúčelových strojů je však výhodnější použití strukturovaného programování.
-==== Třída ====
+===== Zapouzdření =====
-vzor definován uživatelem, který může obsahovat metody i proměnné (např. třída clovek, obsahující proměnné, např:
+Zapouzdření může být chápáno jako zabalení dat a metod do jednoho objektu. Tento proces váže data s metodami, které s těmito daty pracují, čímž umožňuje základní funkce OOP. Další funkcí zapouzdření je znepřístupnění dat a metod na základě jejich viditelnosti.
-<WRAP center round box 60%>
-class Clovek{
-string jmeno;
-int vek;
-</WRAP>
-a metody, např:
-<WRAP center round box 60%>
-dychej(){...};
-rekni(string co){...};
-}
-</WRAP>
-==== Objekt ====
+===== Dědičnost =====
-instance třídy, vzájemně se liší svými vlastnostmi(atributy) a mají stejné metody jako třída
+Dědičnost umožňuje tvorbu nových tříd podle již vytvořených tříd. Tyto odvozené třídy pak obsahují všechny atributy a metody rodičovských tříd. Odvozené třídy si mohou tyto data různě upravovat nebo přidávat další.
-např .
+např:
 <WRAP center round box 60%>
-clovek kaja{
+class Zpevak extends Clovek {
-jmeno = "Karel Novak";
-vek = 55;
-}
-</WRAP>
-a můžeme použít metodu
+zpivej{};
-<WRAP center round box 60%>
-kaja.rekni("Mam hlad");
-kaja.dychej();
-</WRAP>
+tancuj{};
-můžeme si vytvořit více instancí:
-<WRAP center round box 60%>
-clovek honza{
-jmeno = "Jan Cerny";
-vek = 10;
 }
 </WRAP>
+V tomto příkladu jsme vytvořili novou třídu //Zpevak//, která je odvozena od třídy //Clovek//. Objekt třídy //Zpevak// tedy může využívat všechny atributy a metody třídy //Clovek// (např. metoda //vstan()// a atribut //barvaOci//) a zároveň nově vytvořené metody //zpivej()// a //tancuj()//.
-a opět můžeme použít stejné metody...
+==== Vícenásobná dědičnost ====
+Počet rodičovských tříd je určen použitým programovacím jazykem (např. Java umožňuje pouze jednu rodičovskou třídu, C++ umožňuje více).
-===== Základní pilíře OOP =====
-OOP stojí na třech základních pilířích:
-==== Zapouzdření ====
+===== Polymorfismus =====
-umožňuje nám skrýt ty metody a atributy, ke kterým nechceme, aby bylo možné přistupovat z vnějšku. Např. u třídy clovek můžeme proměnnou datumNarozeni nechat na skrytou (private) a tím zabráníme, aby mohla být změněna z vnějšku. Tuto vlastnost definujeme pomocí viditelnosti, která může nabývat hodnot public, protected, private. Díky tomu můžou objekty fungovat jako tzv. černé skříňky: můžeme jim dát vstup, přičemž dostaneme nějaký výstup, ale nemusíme se vůbec zajímat o to, jak to vevnitř funguje.
+Umožňuje použít jednotné rozhraní pro práci s různými typy objektů
-==== Dědičnost ====
+např:
-Usnadňuje vytváření podobných tříd. Z rodičovské třídy si vezme podtřída všechny metody a proměnné(resp. ty, které mají nastavenou viditelnost na public nebo protected) a může si navíc přidat svoje.
+instance třídy //mladyClovek// bude metodu //presunSe();// vykonávat za pomocí metody //chod//, ale instance třídy //staryClovek// bude tu samou metodu //presunSe();// vykonávat za pomocí //chodOHoli//
-např:
+To znamená, že i když každý objekt tuto metodu vykonává jinak, z vnějšího hlediska se tváří stejně a my nemusíme tedy přemýšlet, jak přesně toho u různých objektů docílit.
-<WRAP center round box 60%>
-class Zpevak extends Clovek {(říkáme, že třída pro zpěváky je potomkem člověka)
-zpivej{};
-tancuj{};
-}
-</WRAP>
+Pod pojmem polymorfismus můžeme také rozumět **Přetěžování metod** - to znamená že metoda může fungovat více různými způsoby, které se rozliší podle druhu a počtu parametrů.
+Např metoda //rekni(string vyrok);// umožní objektu clovek říct nějaký výrok jen tak do prázdna, zatímco metoda //rekni(string vyrok; clovek prijemce; zpusobHlasitosti hlasitost)// umožní tomu samému objektu říct výrok konkrétnímu příjemci a zvolenou hlasitostí.
-==== Polymorfismus ====
+V některých programovacích jazycích umožňuje polymorfismus metodám také různé zpracování parametrů různého typu.
-Umožňuje použít jednotné rozhraní pro práci s různými typy objektů
+===== Viditelnost atributů a metod =====
-např:
+Nastavením viditelnosti dat můžeme určit, které části programu budou mít k těmto datům přístup. Nastavit můžeme tři základní možnosti.
-instance třídy mladyClovek bude metodu presunSe(); vykonávat za pomocí metody chůze, ale instance třídy staryClovek bude tu samou metodu presunSe(); vykonávat za pomocí chůze o holi
+  * private - data jsou viditelná pouze pro konkrétní objekt
+  * public - data jsou viditelná komukoli
-To znamená, že i když každý objekt tuto metodu vykonává jinak, z vnějšího hlediska se tváří stejně a my nemusíme tedy přemýšlet, jak přesně toho u různých objektů docílit.
+  * protected - data jsou viditelná pouze pro konkrétní třídu a odvozené třídy
+===== Rozhraní =====
+Zjistíme, že programátor umí psát na počítači a účetní také. Intuitivně cítíme, že nebudou mít mnoho dalších společných schopností a navíc tuto dovednost může mít napříč povoláními leckdo, proto nemá smysl tvořit třídu na způsob ČlovekPracujícíSPočítačem a od ní dědit Programátora a Účetní, ale je výhodnější například vytvořit rozhraní SchopenPsátNaPočítači s požadavkem na metodu napišNaPočítači() a upravit třídy Programátor a Účetní tak, aby toto rozhraní implementovaly, tedy předepsanou metodu, a to každý po svém. V definici rozhraní nemůže být obsažen kód (implementace) dané metody, ale všechny třídy, které toto rozhraní implementují, musí být schopny se s příkazem napišNaPočítači() nějak vypořádat.
+Obdobně může abstraktní třída předepisovat doimplementování metod, pro které ona sama nemá vlastní kód, ale jen předpis abstraktní metody.