Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- informatika:maturita:19a [24. 03. 2015, 14.08] – vytvořeno rydloadm
+++ informatika:maturita:19a [22. 02. 2026, 14.12] (aktuální) – xwolf4
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-*žemla
+<WRAP center round tip 60%>
+Patří sem rozhraní???
+</WRAP>
+====== Principy objektově orientovaného programování ======
+===== Vztah k ostatním paradigmatům =====
+Každé programovací paradigma se snaží vyřešit problém sdíleného stavu programu.
+  * imperativní programování - výchozí způsob - stav je libovolně měnitelný a je sdílen v globálních a lokálních proměnných
+  * funkcionální programování - "žádný sdílený stav neexistuje" - stav je neměnný, mezi tzv. "pure" funkcemi bez vedlejších účinků se posílají kopie stavu
+  * objektové programování - stav je rozdělen na malé části a zapouzdřen logikou programu v objektech
+To znamená, že konkrétní hodnoty jsou uloženy jako atributy těchto objektů. Zpracování atributů spolu s celkovou komunikací s objekty probíhá pomocí kódu, který je obsažený v metodách objektů. Navenek pak program působí jako několik navzájem spolupracujících objektů, což umožňuje snadnější přenos kódu mezi různými projekty a jednodušší úpravu již existujícího kódu pomocí dědičnosti. Další výhodou je také větší zabezpečení dat díky viditelnosti atributů.
+Nevýhodou objektově orientovaného programování je jeho větší náročnost na paměť a výpočetní rychlost, proto se používá hlavně u moderních počítačů, kde jsou tyto nevýhody téměř neznatelné. U mikropočítačů a jednoduchých jednoúčelových strojů je však výhodnější použití strukturovaného programování.
+===== Zapouzdření =====
+Zapouzdření není výhradně koncept OOP. Obecně v programování znamená, že nějaké data nebo logiku schováme za restriktivním rozhraním.
+V OOP je tento koncept implementován třídami, kde data jsou schována v podobě privátních atributů, které můžeme manipulovat pomocí public metod. Příkladem zapouzdření je například kolekce HashMap v jazyce Java (skrývá implementaci hašovací tabulky za metodami .put() nebo .getOrDefault()).
+===== Dědičnost =====
+Dědičnost umožňuje tvorbu nových tříd podle již vytvořených tříd. Tyto odvozené třídy sdědí všechny public a protected atributy a metody rodičovských tříd. Odvozené třídy si mohou tato data různě upravovat nebo přidávat další.
+např:
+<WRAP center round box 60%>
+class Zpevak extends Clovek {
+zpivej(){};
+tancuj(){};
+}
+</WRAP>
+V tomto příkladu jsme vytvořili novou třídu //Zpevak//, která je odvozena od třídy //Clovek//. Objekt třídy //Zpevak// tedy může využívat všechny atributy a metody třídy //Clovek// (např. metoda //vstan()// a atribut //barvaOci//) a zároveň nově vytvořené metody //zpivej()// a //tancuj()//.
+Podle kritiků by se dědičnost měla používat velmi vzácně, protože vytváří problém přílišné abstrakce a hluboké hiearchie dědičnosti, ve které člověk nepozná, kde je logika skutečně implementována. Z těchto důvodů existuje nepsané pravidlo, že dědičnost by měla být hluboká pouze 1 vrstvu. (dceřiná třída nesmí být rodičovskou třídou pro jiné třídy)
+Na druhou stranu existují případy, kde je vícevrstvá dědičnost velmi výhodná - například při implementaci datových struktur ve standardní knihovně jazyku Java nebo ve vývoji her (hierarchie typu Entity -> Character -> Player).
+==== Vícenásobná dědičnost ====
+Počet rodičovských tříd je určen použitým programovacím jazykem (např. Java umožňuje pouze jednu rodičovskou třídu, C++ umožňuje více).
+===== Polymorfismus =====
+Umožňuje použít jednotné rozhraní pro práci s různými typy objektů.
+==== Compile-time polymorfismus ====
+Přetěžování metod - metoda může fungovat více různými způsoby, které se rozliší podle druhu a počtu parametrů. (funguje pouze v jazycích s )
+Programovací jazyk se statickými typy ví, jaké datové typy používá, a proto umí vybrat správnou metodu při kompilaci.
+Příkladem je třída PrintStream v jazyce Java (implementuje System.out.println()):
+{{:informatika:maturita:java_printstream.png?800|}}
+==== Runtime polymorfismus ====
+Při běhu programu se musí zjistit, který datový typ používá a tím pádem kterou metodu volat.
+způsoby implementace:
+  * alespoň 2 třídy mají stejnou rodičovskou třídu
+  * alespoň 2 třídy implementují stejné rozhraní
+<code>
+public class OsobaGML {
+    public abstract void prezujSe();
+}
+public class StudentGML extends OsobaGML {
+    @Override
+    public void prezujSe() {
+        System.out.println("Jdu ke skříňkám, otevřu svou skříňku, přezuji se.")
+    }
+}
+public class KantorGML extends OsobaGML {
+    @Override
+    public void prezujSe() {
+        System.out.println("Jdu do svého kabinetu, přezuji se.")
+    }
+}
+public static void main(String[] args){
+    OsobaGML[] osoby = new {new KantorGML(), new StudentGML()};
+    // Mám pole všech osob a chci, aby se všichni přezuli.
+    for(osoba : osoby){
+        osoba.prezujSe(); // Zde musí program rozlišit, jestli je konkrétní osoba kantorem nebo studentem.
+    }
+}
+</code>
+===== Viditelnost atributů a metod =====
+Nastavením viditelnosti dat můžeme určit, které části programu budou mít k těmto datům přístup. Nastavit můžeme tři základní možnosti.
+  * private - data jsou viditelná pouze pro konkrétní objekt
+  * public - data jsou viditelná komukoli
+  * protected - data jsou viditelná pouze pro konkrétní třídu a odvozené třídy
+===== Rozhraní =====
+Zjistíme, že programátor umí psát na počítači a účetní také. Intuitivně cítíme, že nebudou mít mnoho dalších společných schopností a navíc tuto dovednost může mít napříč povoláními leckdo, proto nemá smysl tvořit třídu na způsob ČlovekPracujícíSPočítačem a od ní dědit Programátora a Účetní, ale je výhodnější například vytvořit rozhraní SchopenPsátNaPočítači s požadavkem na metodu napišNaPočítači() a upravit třídy Programátor a Účetní tak, aby toto rozhraní implementovaly, tedy předepsanou metodu, a to každý po svém. V definici rozhraní nemůže být obsažen kód (implementace) dané metody, ale všechny třídy, které toto rozhraní implementují, musí být schopny se s příkazem napišNaPočítači() nějak vypořádat.
+Obdobně může abstraktní třída předepisovat doimplementování metod, pro které ona sama nemá vlastní kód, ale jen předpis abstraktní metody.
+===== Design patterns (návrhové vzory) =====
+Navrhují konkrétní způsoby řešení častých problémů v OOP. Tyto způsoby byly poprvé popsány v knize [[https://en.wikipedia.org/wiki/Design_Patterns#Patterns_by_type|Design Patterns]] v roce 1994.
+Výhody:
+  * rychlost implementace (Nemusím vymyslet způsob řešení problému.)
+  * komunikace v týmu (Kolega rychle pochopí, protože taky dobře zná tyto návrhové vzory-)
+  * údržba kódu (Tyto vzory vytváří tzv. "loose coupling". To znamená, že můžu nahradit jednu část systému, aniž bych rozbil všechno ostatní.)
+Nevýhody:
+  * Často vedou ke příliš komplikovanému kódu, protože byly použity, aniž by byly potřeba.
+Tady je seznam nejdůležitějších z každé kategorie:
+==== Creational ====
+Nabízí alternativní způsoby vytvoření objektů.
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Builder_pattern|Builder]]
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Singleton_pattern|Singleton]]
+==== Structural ====
+Vysvětlují, jak uspořádat objekty do větších struktur.
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Adapter_pattern|Adapter]]
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Decorator_pattern|Decorator]]
+==== Behavioral ====
+Vysvětlují komunikaci mezi objekty.
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Iterator|Iterator]]
+  * [[https://en.wikipedia.org/wiki/Observer_pattern|Observer]]