informatika:maturita:13a
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
informatika:maturita:13a [11. 01. 2015, 14.39] – [Etapy vývoje obsahu webu:] xzemla1 | informatika:maturita:13a [19. 02. 2021, 15.25] (aktuální) – rydloadm | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
+ | ====== Služby sítě: www, vyhledávání, | ||
+ | |||
===== Definice ===== | ===== Definice ===== | ||
- | **World Wide Web** (český překlad | + | **World Wide Web** (český překlad |
===== Historie ===== | ===== Historie ===== | ||
- | Autorem webu je Tim Berners-Lee, | + | Autorem webu je Tim Berners-Lee, |
+ | |||
+ | Prvním prohlížečem, | ||
Řádek 12: | Řádek 16: | ||
HTTP je protokol používaný nejčastěji pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML. Samotný protokol nepodporuje šifrování. Funguje na principu dotaz-odpověď. Uživatel pomocí např. internetového prohlížeče pošle serveru požadavek na dokument, server poté odpoví pomocí textu popisujícího výsledek (zda byl dokument nalezen, jakého je typu, jakou má velikost apod.) a následně pošle dokument. | HTTP je protokol používaný nejčastěji pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML. Samotný protokol nepodporuje šifrování. Funguje na principu dotaz-odpověď. Uživatel pomocí např. internetového prohlížeče pošle serveru požadavek na dokument, server poté odpoví pomocí textu popisujícího výsledek (zda byl dokument nalezen, jakého je typu, jakou má velikost apod.) a následně pošle dokument. | ||
- | {{: | + | {{: |
===== Protokol HTTPS ===== | ===== Protokol HTTPS ===== | ||
- | Jedná se o nadstavbu HTTP, která podporuje zabezpečení mezi serverem a klientem. Data jsou **šifrována** pomocí SSL nebo TLS (tzn. využití asymetrické šifry). | + | Jedná se o nadstavbu HTTP, která podporuje zabezpečení mezi serverem a klientem. Data jsou **šifrována** pomocí SSL nebo TLS (tzn. využití asymetrické šifry). Zabezpečení důležité hlavně při přenášení hesel, bankovních údajů apod. přes veřejný internet. |
**Průběh: | **Průběh: | ||
- Obě strany si vygenerují klíče. | - Obě strany si vygenerují klíče. | ||
- Obě strany si vymění veřejné klíče. | - Obě strany si vymění veřejné klíče. | ||
- | - Dojde k ověření veřejných klíčů (např. pomocí certifikátu) | + | - Dojde k ověření veřejných klíčů (např. pomocí certifikátu) |
- | - | + | - |
Řádek 33: | Řádek 37: | ||
Softwarový webový open source server. Podporuje velké množství funkcí a programovacích jazyků, některé jsou implementovány jako moduly rozšiřující jádro. Podporuje např. Perl, Python, PHP, šifrování přes SSL, TLS, proxy. Jedná se o momentálně nejpopulárnější SW Server. | Softwarový webový open source server. Podporuje velké množství funkcí a programovacích jazyků, některé jsou implementovány jako moduly rozšiřující jádro. Podporuje např. Perl, Python, PHP, šifrování přes SSL, TLS, proxy. Jedná se o momentálně nejpopulárnější SW Server. | ||
+ | |||
+ | ==== Apache Tomcat ==== | ||
+ | |||
+ | Softwarový webový open source server, který je založen čistě na jazyku Java a vytváří ideální prostředí pro běh webových serverů napsaných v jazyce Java. | ||
==== Internet Information Services ==== | ==== Internet Information Services ==== | ||
- | Softwarový webový server vytvořený Microsoftem pro Windows. Podporuje HTTP, HTTPS, FTP a další protokoly. Je součástí Windows Server a dalších OS, u nichž | + | Softwarový webový server vytvořený Microsoftem pro Windows. Podporuje HTTP, HTTPS, FTP a další protokoly. Je součástí Windows Server a dalších OS, kde ale není ve výchozím nastavení zapnut. Aktuální verze je IIS 8.5, u dřívějších verzí mohlo vlivem chyb docházet k ohrožení bezpečnosti, |
+ | |||
+ | ==== nginx ==== | ||
===== Klient ===== | ===== Klient ===== | ||
HW: Počítač, který pomocí HTTP nebo jiného protokolu komunikuje se serverem. | HW: Počítač, který pomocí HTTP nebo jiného protokolu komunikuje se serverem. | ||
- | SW: Program umožňující tuto komunikaci. Nejčastěji k těmto účelům slouží webový prohlížeč, | + | SW: Program umožňující tuto komunikaci. Nejčastěji k těmto účelům slouží webový prohlížeč, |
Mezi nejrozšířenější prohlížeče patří: | Mezi nejrozšířenější prohlížeče patří: | ||
Řádek 53: | Řádek 64: | ||
===== Etapy vývoje obsahu webu ===== | ===== Etapy vývoje obsahu webu ===== | ||
- | * **Web 1.0** - pevný obsah, uživatel pouze jako čtenář/ | + | * **Web 1.0** – pevný obsah, uživatel pouze jako čtenář/ |
- | * **Web 2.0** - cca od roku 2004 - uživatel se již aktivně podílí na tvorbě obsahu webu (blogy, fóra, možnost komentovat obsah, sociální sítě, služby na sdílení foto/ | + | * **Web 2.0** – cca od roku 2004 – uživatel se již aktivně podílí na tvorbě obsahu webu (blogy, fóra, možnost komentovat obsah, sociální sítě, služby na sdílení foto/ |
- | * **Web 3.0** - relativně malé aplikace, které jsou multiplatformní, | + | * **Web 3.0** – relativně malé aplikace, které jsou multiplatformní, |
- | ===== Vyhledávání na internetu: ===== | + | ===== Vyhledávání na internetu ===== |
- | * **Katalogové vyhledávání**: | + | |
- | katalogy bývají budovány ručně, uživatel má možnost prohlížet katalogy, ale může procházet i hierarchii (např. zboží.cz, firmy.cz apod.) | + | |
- | * **Fulltextové vyhledávání**: | + | |
===== Sociální sítě ===== | ===== Sociální sítě ===== | ||
- | Typický příklad obsahu pro "Web 2.0" | + | Typický příklad obsahu pro "Web 2.0" |
- | Facebook: nejpopulárnější sociální síť | + | |
- | Twitter: zaměřený především na text - mikroblogy | + | |
- | Instagram: zaměřený na fotografie | + | |
- | LinkedIn: k pracovním účelům, navazování firemních kontaktů apod. | + | |
- | Google+: konkurence | + | |
==== Bezpečnost na sociálních sítích==== | ==== Bezpečnost na sociálních sítích==== | ||
Bezpečnost obsahu na socíálních sítích je často diskutovaným tématem. Největší rizika jsou: | Bezpečnost obsahu na socíálních sítích je často diskutovaným tématem. Největší rizika jsou: | ||
- | Zneužití sdílených intimních dat, omezení soukromí uživatele | + | * Zneužití sdílených intimních dat, omezení soukromí uživatele |
- | Možnost falešné identity, kterou budeme považovat za skutečnou | + | |
informatika/maturita/13a.1420983559.txt.gz · Poslední úprava: (upraveno mimo DokuWiki)