Uživatelské nástroje
informatika:maturita:2a
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
informatika:maturita:2a [18. 09. 2017, 15.07] xsilling Přidání nadpisu, sloučení tabulek, interpunkce |
informatika:maturita:2a [30. 09. 2021, 15.15] (aktuální) xbui2 [ASCII] |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
| Byte je jednotka množství dat v informatice. Skládá se z 8 bitů, tudíž může reprezentovat například číslo od 0 do 255 nebo jeden znak. Jeden byte je v obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže procesor přímo pracovat. | Byte je jednotka množství dat v informatice. Skládá se z 8 bitů, tudíž může reprezentovat například číslo od 0 do 255 nebo jeden znak. Jeden byte je v obvykle nejmenší objem dat, se kterým dokáže procesor přímo pracovat. | ||
| - | Dříve byte označoval skupinu 1-6 bitů, dnes je standard 8 bitů. | + | Dříve byte označoval skupinu 1-7 bitů, dnes je standard 8 bitů. |
| Ve frankofonních zemích se někdy pro bajt používá značka o jako oktet (octet). | Ve frankofonních zemích se někdy pro bajt používá značka o jako oktet (octet). | ||
| Řádek 94: | Řádek 94: | ||
| ==== ASCII ==== | ==== ASCII ==== | ||
| - | ASCII je anglická zkratka pro American Standard Code for Information Interchange („americký standardní kód pro výměnu informací“). V podstatě jde o kódovou tabulku, která definuje znaky anglické abecedy a jiné znaky používané v informatice. Jde o historicky nejúspěšnější znakovou sadu, z které vychází většina současných standardů pro kódování textu přinejmenším v euro-americké zóně. | + | ASCII je anglická zkratka pro American Standard Code for Information Interchange („americký standardní kód pro výměnu informací“). V podstatě jde o kódovou tabulku, která definuje znaky anglické abecedy a jiné znaky používané v informatice. Jde o historicky nejúspěšnější znakovou sadu, z které vychází většina současných standardů pro kódování textu přinejmenším v euro-americké zóně. Veškeré moderní znakové sady jsou s ASCII kompatibilní v rozsahu 0-127, tedy další znaky jsou v rozsahu 128-256. |
| + | |||
| + | Prvních 32 znaků ASCII se nazývá kontrolní, a význam mnoha z nich je spíše historický, neboť ASCII původně ovládalo dálnopisy. V současnosti se hlavně používají tyto: | ||
| + | * SPACE | ||
| + | * NEWLINE FEED | ||
| + | * posun o sloupec dolů, s výjimkou textových souborů UNIX, kde značí nový řádek | ||
| + | * CARRIAGE RETURN | ||
| + | * návrat na začátek řádku | ||
| + | * BACKSPACE | ||
| + | * ESCAPE | ||
| [[http://www.ascii-code.com/|ASCII tabulka]] | [[http://www.ascii-code.com/|ASCII tabulka]] | ||
| Řádek 108: | Řádek 117: | ||
| ISO 8859-2 se velmi podobá znakové sadě Windows-1250, která vznikla později. Kódování Windows-1250 zavedené firmou Microsoft obsahuje všechny tisknutelné znaky ISO 8859-2, ale některé z nich na jiných místech. V češtině je tento rozdíl nejmarkantnější u písmen Š, Ť a Ž. | ISO 8859-2 se velmi podobá znakové sadě Windows-1250, která vznikla později. Kódování Windows-1250 zavedené firmou Microsoft obsahuje všechny tisknutelné znaky ISO 8859-2, ale některé z nich na jiných místech. V češtině je tento rozdíl nejmarkantnější u písmen Š, Ť a Ž. | ||
| - | [[http://konfiguracja.c0.pl/iso02vscp1250en.html|Tabulky, které zachycují odlišnosti těchto dvou znakových sad]] | ||
| ==== UTF-8 ==== | ==== UTF-8 ==== | ||
| - | UTF-8 je nejčastějším zápisem znakové sady Unicode. Unicode je narozdíl od výše zmíněných znakových sad určeno pro všechny světové jazyky najednou, protože znakům přiřazuje čísla až do 16 miliónů (zapisuje se většinou dvěma bajty). Zápis UTF-8 byl navržen pro zpětnou kompatibilitu s ASCII, se kterým tak má totožný způsob kódování 1-bajtových znaků. UTF-8 používá proměnnou délku znaku, a to od 1 bajtu až do 6 bajtů. V dnešní době je UTF-8 dominantní znakovou sadu používanou na World Wide Web. (Používá ji více než 50% všech webových stránek. World Wide Web Consortium (W3C) doporučuje používat primárně UTF-8 a Internet Mail Consortium (IMC) doporučuje, aby všichni e-mailoví klienti uměli zobrazit a vytvářet e-maily kódované v UTF-8.) | + | UTF-8 je nejčastějším zápisem znakové sady Unicode. Unicode je narozdíl od výše zmíněných znakových sad určeno pro všechny světové jazyky najednou, protože znakům přiřazuje čísla až do 16 miliónů (zapisuje se většinou dvěma bajty). Zápis UTF-8 byl navržen pro zpětnou kompatibilitu s ASCII, se kterým tak má totožný způsob kódování 1-bajtových znaků. UTF-8 používá proměnnou délku znaku, a to od 1 bajtu až do 6 bajtů. |
| + | |||
| + | V dnešní době je UTF-8 dominantní znakovou sadu používanou na World Wide Web. (Používá ji více než 50% všech webových stránek. World Wide Web Consortium (W3C) doporučuje používat primárně UTF-8 a Internet Mail Consortium (IMC) doporučuje, aby všichni e-mailoví klienti uměli zobrazit a vytvářet e-maily kódované v UTF-8.). | ||
| + | |||
| + | Problémem UTF-8 je, že nelze přímo najít například 5. znak. Je potřeba postupně projít celý řetězec a počítat znaky, což dělá UTF-8 nepraktické pro reprezentaci řetězců při programování. Mnoho jazyků proto používá jiné kódování, například UTF-16, což tento problém ovšem řeší jen částečně. (Také je zde problém s definicí znaku kvůli kombinujícím znaků Unicode). | ||
informatika/maturita/2a.1505740044.txt.gz · Poslední úprava: 18. 09. 2017, 15.07 autor: xsilling
Nástroje pro stránku
