Videosoubory jsou často označovány jako multimédia, protože kromě obrazu obsahují také zvuk, případně titulky apod. Nejdůležitější parametry u multimediálních souborů je rozlišení obrazu, barvy, počet snímků za sekundu (také zda-li jsou prokládané, či ne), u zvuku je to počet zvukových stop, počet zvukových kanálů. To vše je většinou zakódováno v jediném souboru.

U multimédii se často mluví o kodeku, formátu, či kontejneru a často se tyto pojmy vzájemně zaměňují.

Složenina ze slov Kodér a Dekodér Kodek (může být i hardwarový, ale nejčastěji se jedná o program) slouží k zakódování datového toku (buď za účelem zjednodušení přenosu - komprese - právě například u programů pro střih videa, nebo za účelem zvýšení bezpečnosti - šifrování, častěji se kodek používá k dekompilaci - k přehrání zakódovaných souborů. Kodek musí umět oboje, jak kompilaci, tak i dekompilaci. Pokud je jako kodek označen pouze dekodér, jedná se o chybu - např. přehrávače neobsahují kodeky, stačí jim pouze dekompilovat, aby mohly video soubory přehrávat. To samé platí naopak u některých programů pro střih.

Formát audia/videa je daný svojí specifikací, ta může, i nemusí být veřejně dostupná. S tou také dále pracují kodeky. Např. formát audio MP3 využívá kodek LAME (a další).

Více kodeků může používat stejný formát, to znamená, že jsou vzájemně kompatibilní (např. DivX a Xvid používají oba video formát MPEG4, tím pádem video kompilované v DivX lze přehrát v Xvid a naopak)

Jedná se o označení pouze obálky obsahující více druhů dat (více stop, streamů), kotejnery tedy umožňují do jednoho souboru uložit více zvukových stop, titulky apod. Uživatel si pak může vybrat, kterou kombinaci multimediálních dat chce použít. Jedná se např. o AVI, VOB nebo MKV.

Windows Media Player, VLC Media player (licence GNU/GPL)

Windows Movie Maker, Sony Vegas, Adobe Premiere, Davinci Resolve