Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
informatika:maturita:1a [03. 05. 2020, 10.38] xdostal [První generace – elektronky (1945 až 1951)] |
informatika:maturita:1a [09. 05. 2025, 11.35] (aktuální) xteslya MANIAC I místo MANIAC + trochu jiná formulace |
||
---|---|---|---|
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
===== Pascalina ===== | ===== Pascalina ===== | ||
- | Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a násobit. | + | Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a pomohl uživateli násobit. |
+ | |||
+ | {{ :informatika:maturita:arts_et_metiers_pascaline_dsc03869.jpg?400 |Pascalina}} | ||
===== Charles Babbage ===== | ===== Charles Babbage ===== | ||
+ | |||
+ | {{:informatika:maturita:charlesbabbage.jpg?200|}} | ||
**Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**. | **Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**. | ||
Řádek 37: | Řádek 41: | ||
Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m<sup>2</sup> a vážil okolo 40 tun. | Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m<sup>2</sup> a vážil okolo 40 tun. | ||
- | O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC** (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer), který byl mimo jiné použit při vývoji vodíkové bomby. Dále sem řadíme například sovětský **URAL 1**, československý **EPOS 1** či první sériově vyráběný počítač **Univac** americké firmy Remington z roku 1951. | + | O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC I** (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer I), který byl mimo jiné použit při vývoji vodíkové bomby. Dále sem řadíme například sovětský **URAL 1**, československý **EPOS 1** či první sériově vyráběný počítač **Univac** americké firmy Remington z roku 1951. |
{{ :informatika:maturita:eniac.jpg?400 | Počítač ENIAC}} | {{ :informatika:maturita:eniac.jpg?400 | Počítač ENIAC}} | ||
Řádek 46: | Řádek 50: | ||
=== Von Neumannova architektura === | === Von Neumannova architektura === | ||
- | John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, kterou s různými odchylkami používáme dodnes. Sestává se z hlavních komponent: procesor, řadič, operační paměť, vstupní a výstupní zařízení.[[http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/OBECNE/VNEUMAN.GIF|Schéma]] | + | John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače, kterou s různými odchylkami používáme dodnes. Skládá se z hlavních komponent: procesor, řadič, operační paměť, vstupní a výstupní zařízení.[[http://www.fi.muni.cz/usr/pelikan/ARCHIT/PICTURES/OBECNE/VNEUMAN.GIF|Schéma]] |
{{ :informatika:maturita:vneuman.gif | Von Neumannova architektura}} | {{ :informatika:maturita:vneuman.gif | Von Neumannova architektura}} | ||
Řádek 73: | Řádek 77: | ||
{{ :informatika:maturita:ibm_360.jpg?400 | Počítač IBM 360}} | {{ :informatika:maturita:ibm_360.jpg?400 | Počítač IBM 360}} | ||
- | ==== Čtvrtá generace – VSLI (od roku 1980) ==== | + | ==== Čtvrtá generace – VLSI (od roku 1980) ==== |
Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače. | Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače. |