Uživatelské nástroje
informatika:maturita:1a
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze | ||
|
informatika:maturita:1a [01. 05. 2020, 17.10] xdostal [Čtvrtá generace – VSLI (od roku 1980)] |
informatika:maturita:1a [17. 09. 2024, 09.48] (aktuální) xzeleny1 |
||
|---|---|---|---|
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
| ===== Pascalina ===== | ===== Pascalina ===== | ||
| - | Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a násobit. | + | Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a pomohl uživateli násobit. |
| + | |||
| + | {{ :informatika:maturita:arts_et_metiers_pascaline_dsc03869.jpg?400 |Pascalina}} | ||
| ===== Charles Babbage ===== | ===== Charles Babbage ===== | ||
| + | |||
| + | {{:informatika:maturita:charlesbabbage.jpg?200|}} | ||
| **Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**. | **Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**. | ||
| Řádek 34: | Řádek 38: | ||
| ==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ==== | ==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ==== | ||
| - | Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, pomalých a nespolehlivých relé. Nové počítače s elektronkovými obvody už dokázaly provést až **několik tisíc operací za sekundu**, elektronky stále však byly značně **nespolehlivé**. Počítače druhé generace už můžeme najít i v soukromých podnicích. | + | Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, pomalých a nespolehlivých relé. Nové počítače s elektronkovými obvody už dokázaly provést až **několik tisíc operací za sekundu**, elektronky stále však byly značně **nespolehlivé**. Počítače první generace už můžeme najít i v soukromých podnicích. |
| Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m<sup>2</sup> a vážil okolo 40 tun. | Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m<sup>2</sup> a vážil okolo 40 tun. | ||
| Řádek 73: | Řádek 77: | ||
| {{ :informatika:maturita:ibm_360.jpg?400 | Počítač IBM 360}} | {{ :informatika:maturita:ibm_360.jpg?400 | Počítač IBM 360}} | ||
| - | ==== Čtvrtá generace – VSLI (od roku 1980) ==== | + | ==== Čtvrtá generace – VLSI (od roku 1980) ==== |
| Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače. | Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače. | ||
informatika/maturita/1a.1588345818.txt.gz · Poslední úprava: 01. 05. 2020, 17.10 autor: xdostal
Nástroje pro stránku
