Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- informatika:maturita:1a [01. 05. 2020, 17.00]
xdostal [Nultá generace – relé (30. a 40. léta)]
+++ informatika:maturita:1a [17. 09. 2024, 09.48] (aktuální)
xzeleny1
@@ Řádek 2: / Řádek 2: @@
 ===== Pascalina =====
-Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a násobit.
+Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a pomohl uživateli násobit.
+{{ :informatika:maturita:arts_et_metiers_pascaline_dsc03869.jpg?400 |Pascalina}}
 ===== Charles Babbage =====
+{{:informatika:maturita:charlesbabbage.jpg?200|}}
 **Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**.
@@ Řádek 34: / Řádek 38: @@
 ==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ====
-Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, pomalých a nespolehlivých relé. Nové počítače s elektronkovými obvody už dokázaly provést až **několik tisíc operací za sekundu**, elektronky stále však byly značně **nespolehlivé**. Počítače druhé generace už můžeme najít i v soukromých  podnicích.
+Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických, pomalých a nespolehlivých relé. Nové počítače s elektronkovými obvody už dokázaly provést až **několik tisíc operací za sekundu**, elektronky stále však byly značně **nespolehlivé**. Počítače první generace už můžeme najít i v soukromých  podnicích.
 Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m<sup>2</sup> a vážil okolo 40 tun.
@@ Řádek 51: / Řádek 55: @@
 === Harvardská architektura ===
-Stejná jako von Neumannova krom paměti – má ale fyzicky oddělenou paměť pro program a data.
+Stejná jako von Neumannova krom paměti – má fyzicky oddělenou paměť pro program a data.
 U harvardské architektury není potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou délku slova, časování, technologii a způsob adresování. Dvojí paměť umožňuje paralelní přístup k oběma pamětím, což zvyšuje rychlost zpracování. Umístění programu v paměti ROM může významně přispět k bezpečnosti systému (program nelze modifikovat).
@@ Řádek 73: / Řádek 77: @@
 {{ :informatika:maturita:ibm_360.jpg?400 | Počítač IBM 360}}
-==== Čtvrtá generace – VSLI (od roku 1980) ====
+==== Čtvrtá generace – VLSI (od roku 1980) ====
-Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (VSLI) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače.
+Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače.
 ===== Výpočetní technika u nás =====

GMLWiki

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Rozdíly

Nástroje pro stránku