Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


informatika:maturita:1a

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
informatika:maturita:1a [30. 09. 2014, 12.47]
xvalek [Čtvrtá generace] opravení překlepu "zmenšívání"
informatika:maturita:1a [17. 09. 2024, 09.48] (aktuální)
xzeleny1
Řádek 1: Řádek 1:
 ====== Historie VT ====== ====== Historie VT ======
  
-===== Rozdělení generací počítačů ​=====+===== Pascalina ​=====  
 +Pascalina je mechanický počítací stroj, vytvořený slavným fyzikem Blaisem Pascalem v roce 1642. Měl ulehčit práci jeho otci, který pracoval jako výběrčí daní. Stroj dokázal sčítat, odčítat a pomohl uživateli násobit.
  
-S první myšlenkou programovatelného PC přišel angličan ​Charles Babbage, který již v roce 1822 přišel s projektem Diferenčního stroje. Stroj se mu ale kvůli nedostatečnému financování nepodařilo dokončit...+{{ :​informatika:​maturita:​arts_et_metiers_pascaline_dsc03869.jpg?​400 |Pascalina}} 
 +===== Charles Babbage ​=====
  
-Projekt jménem vynalézání PC byl následně 110 let skryt temnými pavučinami nezájmu... až do 40. let 20. století.+{{:​informatika:​maturita:​charlesbabbage.jpg?200|}}
  
-==== Nultá generace - RELÉ====+**Charles Babbage** byl britský matematik, který zasvětil takřka celý svůj život myšlence, že jednoho dne půjde nahradit při náročných výpočtech omylný lidský mozek za výpočetní stroj. Zejména snil o vytvoření **tabulkového editoru**.
  
-Počítače ​s **reléovými** obvody. Vývoj započal v Německukde inženýr Konrád Zuse sestrojil první fungující počítací stroj - Z1. Ve vývoji pokračoval a zanedlouho vytvořil počítač Z2 a následně ještě dokonalejší stroj - Z3Srdce Z3 tvořilo 2600 elektromagnetických relé a tento stroj byl mimo jiné použit pro výpočty spojené s vývojem ​určováním trajektorie známých neměckých balistických raket V2, používaných ​na ostřelování Velké Británie (především Londýna) a Belgie (Antwerp). +Roku 1822 přišel ​modelem ​**diferenčního stroje**, který dokázal tabulkové výpočty provádět. Charles Babbage diferenčním strojem zaujal britskou vládu ​získal grant na vytvoření prototypu, který však vzhledem k nárokům na kvalitu součástek **dokončit nedokázal**.
-O pár let později začal vývoj počítačů také v USA.  V roce 1943 uvedl Howard Aiken z harwardské univerzity do provozu svůj reléový počítač Harvard Mark 1 sestrojený za podpory firmy IBM. Tento počítač byl pravděpodobně použit k výpočtům první atomové bomby. Ve vývoji se pokračovalo a zanedlouho spatřil světlo světa i Harvard Mark 2.+
  
 +Po nezdaru se začal věnovat návrhu **analytického stroje** (první myšlenka programovatelného počítače) – ten obsahoval aritmetickou jednotku, řídící tok s podmíněným větvením, cykly a integrovanou paměť. Vzhledem k jeho předešlému neúspěchu však Babbage **nedokázal** nashromáždit dostatek financí k dokončení projektu.
  
-==== První generace - Elektronky====+===== Generace počítačů =====
  
-Vynález elektronky umožnil náhradu mechanických,​ pomalých ​nespolehlivých reléNové počítače s elektronkovými obvody dokázaly provést 100-1000 operací za sekundu.+Po návrhu analytického stroje následovala při vývoji počítače dlouhá pauza. Vývoj pokračoval až ve 20. století ​jako jakýsi vzor byl použit právě princip analytického strojeCelý vývoj se nejčastěji dělí do takzvaných **počítačových generací**.
  
-Prvním takovýmto PC se stal roku 1944 ENIAC (z anglElectronic Numerical Integrator And Computer)Jen tak pro zajímavost:​ skládal ​se z 18 000 elektronek, 10 000 kondenzátorů,​ 7000 odporů, 1300 relé), byl chlazen dvěma leteckými motory, zabíral plochu asi 150m2 a vážil okolo 40 tun. +==== Nultá generace – relé (30a 40léta) ==== 
-O rok později uvedl do provozu John von Neumann ​do provozu počítač MANIAC (z anglMathematical Analyser Numerical Iintegrator And Computer)Tento počítač byl mimo jiné použit k vývoji vodíkové bomby. První sériovým počítačem byl roce 1951 elektronkový Univac firmy Remington.+Relé se v základním provedení skládá ​cívky (elektromagnetunavinuté na jádru z měkkého feromagnetického materiáluMagnetický obvod je uzavřen pohyblivou kotvou. Kotva je pružinou uváděna do klidové polohy a současně se opírá o pohyblivý kontaktPo připojení cívky na elektrický zdroj, vyvolá proud cívkou v magnetickém obvodu magnetický tokMagnetický tok vyvolá přitažlivou sílu na kotvu, která přemůže sílu pružině a překlopí kontakt. Po odpojení el. proudu se kotva a kontakt vrátí do předchozího,​ klidového stavu.
  
-(John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítačekterou více méně používáme dodnesSestává z hlavních komponent ​procesorřadičoperační paměť, vstupní ​výstupní zařízení.)+Výhody relé: malý odpordobrá ​životnost a snadná nahraditelnost. 
 +Nevýhody relécenaspínací a rozpínací rychlost +/− 10Hzhmotnost ​rušení při přepínaní
  
-Ani elektronky ​se ale neudržely na výpočetním výsluní dlouho... Byly nahrazeny lepší technologií - tranzistory. (Ale jejich ctěné místo ​ve zvukových zesilovačích - především v kytarových hlaváchjim zůstalo, protože mají mnohem zajímavější ​zesilovací vlastnosti než tranzistory).+Počítače s **reléovými** obvody řádově dosahovaly rychlosti **několika operací za sekundu** a nacházely ​se převážně na vědeckých ​či univerzitních pracovištíchVývoj započal v Německu, kde inženýr **Konrád Zuse** sestrojil první fungující počítací stroj **Z1** ​(ještě čistě mechanický). Zuse ve vývoji pokračoval a zanedlouho vytvořil počítač **Z2** a následně ještě dokonalejší **Z3**jeho nejznámější ​dílo.
  
-==== Druhá generace - Tranzistory ====+Srdce Z3 tvořilo 2600 elektromagnetických relé a tento stroj byl mimo jiné použit pro výpočty spojené s vývojem a určováním trajektorie známých německých balistických raket V2, používaných na ostřelování Velké Británie (především Londýna) a Belgie (Antwerp).
  
-Díky použití tranzistorů došlo ke zmenšení rozměrů celého počítače,​ zvýšení jeho rychlosti a spolehlivosti a snížení energetických nároků počítače. +{{ :​informatika:​maturita:​z3.jpg?400 | Počítač ​Z3}}
-Typickými modely druhé generace byly počítače IBM 1401, IBM 7090, ZUSE 23 nebo sovětský MINSK 22. V Československu byl prvním tranzistorovým počítačem EPOS 2.+
  
-Počítače druhé generace nalezly uplatnění při hromadném zpracování dat, deckotechnických ​výpočtech při řízení technologických procesů.+O pár let později začal vývoj počítačů také USA. V roce 1943 uvedl **Howard Aiken** z harvardské univerzity do provozu svůj reléový počítač **Harvard Mark 1** sestrojený za podpory firmy IBM. Tento počítač byl pravděpodobně použit k výpočtům první atomové bomby. Ve vývoji se pokračovalo ​zanedlouho spatřil světlo světa ​**Harvard Mark 2**.
  
-==== Třetí generace ==== +Reléové počítače ​nalezneme později i nás ve formě prvního ​Československu vyrobeného ​počítače **SAPO**.
-Samostatné tranzistory byly zanedlouho nahrazeny **integrovanými obvody**(čip s velkým množstvím menších tranzistorů). Došlo k dalšímu nárůstu výkonu za současného snížení spotřeby a velikosti. Počítače ​se začaly více hodnotit jako celek hardware+sofware a byly dostupnější a užitečnější pro stále ​větší část populace. +
-Typickými představiteli byly velmi úspěšné ​počítačové řady IBM 360 nebo Siemens 4004.+
  
-==== Čtvrtá generace ==== 
-Počítače založené na vysoce integrovaných obvodech - mikroprocesorech - dochází k neustálému zmenšování tranzistorů/​větší integraci. Samozřejmě také větší kapacita paměti, atd. Sem patří i dnešní PC. 
  
 +==== První generace – elektronky (1945 až 1951) ====
  
 +Vynález **elektronky** umožnil náhradu mechanických,​ pomalých a nespolehlivých relé. Nové počítače s elektronkovými obvody už dokázaly provést až **několik tisíc operací za sekundu**, elektronky stále však byly značně **nespolehlivé**. Počítače první generace už můžeme najít i v soukromých ​ podnicích.
 +
 +Prvním elektronkovým PC se stal roku 1944 **ENIAC** (Electronic Numerical Integrator And Computer), který zabíral plochu asi 150m<​sup>​2</​sup>​ a vážil okolo 40 tun.
 +O rok později uvedl **John von Neumann** do provozu počítač **MANIAC** (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer), který byl mimo jiné použit při vývoji vodíkové bomby. Dále sem řadíme například sovětský **URAL 1**, československý **EPOS 1** či první sériově vyráběný počítač **Univac** americké firmy Remington z roku 1951.
 +
 +{{ :​informatika:​maturita:​eniac.jpg?​400 | Počítač ENIAC}}
 +
 +Ani elektronky se ale neudržely na výpočetním výsluní dlouho. Byly nahrazeny lepší technologií – tranzistory. Dodnes však zůstaly ve zvukových zesilovačích (především v kytarových hlavách), protože mají lepší zesilovací vlastnosti.
 +
 +=== Počítačové architektury ===
 +
 +=== Von Neumannova architektura ===
 +John von Neumann později vytvořil koncepci architektury digitálního počítače,​ kterou s různými odchylkami používáme dodnes. Sestává se z hlavních komponent: procesor, řadič, operační paměť, vstupní a výstupní zařízení.[[http://​www.fi.muni.cz/​usr/​pelikan/​ARCHIT/​PICTURES/​OBECNE/​VNEUMAN.GIF|Schéma]]
 +
 +{{ :​informatika:​maturita:​vneuman.gif | Von Neumannova architektura}}
 +
 +=== Harvardská architektura ===
 +Stejná jako von Neumannova krom paměti – má fyzicky oddělenou paměť pro program a data.
 +U harvardské architektury není potřeba mít paměť stejných parametrů a vlastností pro data a pro program. Paměti můžou být naprosto odlišné, mohou mít různou délku slova, časování,​ technologii a způsob adresování. Dvojí paměť umožňuje paralelní přístup k oběma pamětím, což zvyšuje rychlost zpracování. Umístění programu v paměti ROM může významně přispět k bezpečnosti systému (program nelze modifikovat).
 +
 +{{ :​informatika:​maturita:​harvard_arch.png?​400 | Harvardská architektura}}
 +
 +==== Druhá generace – tranzistory (1951 až 1965) ====
 +
 +Díky použití **tranzistorů** došlo ke **zmenšení rozměrů** celého počítače,​ **zvýšení jeho rychlosti a spolehlivosti** a snížení energetických nároků počítače. Uplatnění již nalezly dokonce i při řízení technologických procesů.
 +Typickými modely druhé generace byly počítače **IBM 1401**, **IBM 7090**, **ZUSE 23** nebo sovětský **MINSK 22**. V Československu byl prvním tranzistorovým počítačem **EPOS 2**.
 +
 +{{ :​informatika:​maturita:​ibm_1401.jpg?​400 | Počítač IBM 1401}}
 +
 +Během této generace vyšly také první vyšší programovací jazyky, například jazyk **FORTRAN** od IBM.
 +
 +==== Třetí generace – integrované obvody (1965 až 1980) ====
 +
 +Samostatné tranzistory byly zanedlouho nahrazeny **integrovanými obvody** – velké množství tranzistorů integrovaných na jediný čip, které takto dohromady vykonávali složitější funkce. Došlo k dalšímu nárůstu výkonu za současného snížení spotřeby a velikosti. Počítače se začaly více hodnotit jako celek **hardware + software**, byly **dostupnější** a užitečnější pro stále větší část populace. Došlo například i ke zvětšení programového vybavení, které zahrnovalo operační systémy a knihovny uživatelských programů. Již byly využívány magnetické paměti.
 +
 +Typickými představiteli byly velmi úspěšné počítačové řady **IBM 360** nebo **Siemens 4004**. V Československu šlo o řadu **JSEP-R1**. Z části sem řadíme i pozdější (z tzv. třiapůltá generace), dokonalejší verze těchto počítačů jako **IBM 370** a **JSEP-R2**,​ které již zvládaly i **několik set tisíc operací za sekundu**.
 +
 +{{ :​informatika:​maturita:​ibm_360.jpg?​400 | Počítač IBM 360}}
 +
 +==== Čtvrtá generace – VLSI (od roku 1980) ====
 +
 +Počítače založené na velmi velkých integrovaných obvodech (Very Large Scale Integration) – **mikroprocesorech**. Dochází k neustálému zmenšování tranzistorů / větší integraci. Samozřejmostí je i vývoj v oblasti kapacity paměti a celkového výkonu. Mezi typické zástupce této generace patří například **IBM 308X** či československý **EC 1027**, řadíme sem i současně vyráběné počítače.
 +
 +===== Výpočetní technika u nás =====
 +
 +Mezi nejdůležitější české počítačové vynálezce řadíme hlavně profesora **Antonína Svobodu**, který začal světově působit během 2. světové války, kdy pomáhal spojencům vytvořit počítač, který se později stal součástí protiletadlového zaměřovacího systému. Po válce se však vrátil do Prahy, kde na ČVUT i přes problémy s komunistickou vládou (kvůli kterým ke konci života opět emigroval do USA) zhotovil roku 1958 první československý samočinný počítač **SAPO** a následně roku 1960 elektronkový počítač **EPOS 1**.
 +
 +{{ :​informatika:​maturita:​epos_1.jpg?​400 | Počítač EPOS 1}}
informatika/maturita/1a.1412074052.txt.gz · Poslední úprava: 30. 09. 2014, 12.47 autor: xvalek