Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


informatika:maturita:13a

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
informatika:maturita:13a [11. 01. 2015, 14.38]
xzemla1
informatika:maturita:13a [19. 02. 2021, 15.25] (aktuální)
rydloadm
Řádek 1: Řádek 1:
 +====== Služby sítě: www, vyhledávání,​ sociální sítě ======
 +
 ===== Definice ===== ===== Definice =====
  
-**World Wide Web** (český překlad ​"​celosvětová síť"​) je označení pro soustavu propojených hypertextových dokumentů a jiných souborů, které jsou dostupné přes protokol HTTP. V češtině se slovem web označuje kromě sítě také konkrétní dokument(či soustava dokumentů),​ který je dostupný na webovém serveru, nebo internetové stránce.+**World Wide Web** (český překlad ​– "​celosvětová síť"​) je označení pro soustavu propojených hypertextových dokumentů a jiných souborů, které jsou dostupné přes protokol HTTP. V češtině se slovem web označuje kromě sítě také konkrétní dokument (či soustava dokumentů),​ který je dostupný na webovém serveru, nebo internetové stránce. Umožnil přechod prakticky plně textového internetu do dnešní, vizuálně mnohem zajímavější a rozmanitější podoby.
  
 ===== Historie ===== ===== Historie =====
  
-Autorem webu je Tim Berners-Lee,​ který v roce 1990 spustil první webový server info.cern.ch. ​V roce 1994 stál u založení sdružení World Wide Web Consortium, které se stará o vývoj webových ​standartů.+Autorem webu je Tim Berners-Lee,​ který v roce 1990 spustil první webový server info.cern.ch. ​Do webu zakomponoval několik důležitých konceptů, například Hypertext, URL nebo HTML.  
 + 
 +Prvním prohlížečem,​ který dokázal web využít, se stal roku 1993 Mosaic, byl sice velmi pomalý, ale i přesto započal masivní rozrůstání Internetu. Téhož roku také CERN vydal oznámení, že jejich technologii bude moci používat kdokoliv, a to zdarma a následně roku 1994 Tim Berners-Lee ​založil sdružení World Wide Web Consortium, které se dodnes ​stará o vývoj webových ​standardů.
  
  
Řádek 12: Řádek 16:
 HTTP je protokol používaný nejčastěji pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML. Samotný protokol nepodporuje šifrování. Funguje na principu dotaz-odpověď. Uživatel pomocí např. internetového prohlížeče pošle serveru požadavek na dokument, server poté odpoví pomocí textu popisujícího výsledek (zda byl dokument nalezen, jakého je typu, jakou má velikost apod.) a následně pošle dokument. HTTP je protokol používaný nejčastěji pro výměnu hypertextových dokumentů ve formátu HTML. Samotný protokol nepodporuje šifrování. Funguje na principu dotaz-odpověď. Uživatel pomocí např. internetového prohlížeče pošle serveru požadavek na dokument, server poté odpoví pomocí textu popisujícího výsledek (zda byl dokument nalezen, jakého je typu, jakou má velikost apod.) a následně pošle dokument.
  
-{{:​informatika:​maturita:​inf.png?​200|}}+{{:​informatika:​maturita:​inf.png?​400|}}
  
 ===== Protokol HTTPS ===== ===== Protokol HTTPS =====
  
-Jedná se o nadstavbu HTTP, která podporuje zabezpečení mezi serverem a klientem. Data jsou **šifrována** pomocí SSL nebo TLS (tzn. využití asymetrické šifry). ​+Jedná se o nadstavbu HTTP, která podporuje zabezpečení mezi serverem a klientem. Data jsou **šifrována** pomocí SSL nebo TLS (tzn. využití asymetrické šifry). Zabezpečení důležité hlavně při přenášení hesel, bankovních údajů apod. přes veřejný internet.
  
 **Průběh:​** **Průběh:​**
   -  Obě strany si vygenerují klíče.   -  Obě strany si vygenerují klíče.
   -  Obě strany si vymění veřejné klíče.   -  Obě strany si vymění veřejné klíče.
-  -  Dojde k ověření veřejných klíčů (např. pomocí certifikátu) ​zamezení útoku Man in the middle +  -  Dojde k ověření veřejných klíčů (např. pomocí certifikátu) ​– zamezení útoku Man in the middle. 
-  -  ​Šifrované posílání ​souborů+  -  ​Při úspěšném ověření následuje šifrovaný přenos ​souborů.
  
  
Řádek 33: Řádek 37:
  
 Softwarový webový open source server. Podporuje velké množství funkcí a programovacích jazyků, některé jsou implementovány jako moduly rozšiřující jádro. Podporuje např. Perl, Python, PHP, šifrování přes SSL, TLS, proxy. Jedná se o momentálně nejpopulárnější SW Server. Softwarový webový open source server. Podporuje velké množství funkcí a programovacích jazyků, některé jsou implementovány jako moduly rozšiřující jádro. Podporuje např. Perl, Python, PHP, šifrování přes SSL, TLS, proxy. Jedná se o momentálně nejpopulárnější SW Server.
 +
 +==== Apache Tomcat ====
 +
 +Softwarový webový open source server, který je založen čistě na jazyku Java a vytváří ideální prostředí pro běh webových serverů napsaných v jazyce Java.
  
 ==== Internet Information Services ==== ==== Internet Information Services ====
  
-Softwarový webový server vytvořený Microsoftem pro Windows. Podporuje HTTP, HTTPS, FTP a další protokoly. Je součástí Windows Server a dalších OS, u nichž ​ale není ve výchozím nastavení zapnut. Aktuální verze je IIS 8.5, u dřívějších verzí mohlo vlivem chyb docházet k ohrožení bezpečnosti,​ nyní bylo zabezpečení zvýšeno. Existuje i verze IIS Express, která je freeware a podporuje ji OS Windows XP a novější. Podporuje ale menší množství protokolů, rozšíření apod.+Softwarový webový server vytvořený Microsoftem pro Windows. Podporuje HTTP, HTTPS, FTP a další protokoly. Je součástí Windows Server a dalších OS, kde ale není ve výchozím nastavení zapnut. Aktuální verze je IIS 8.5, u dřívějších verzí mohlo vlivem chyb docházet k ohrožení bezpečnosti,​ nyní bylo zabezpečení zvýšeno. Existuje i verze IIS Express, která je freeware a podporuje ji OS Windows XP a novější. Podporuje ale menší množství protokolů, rozšíření apod. 
 + 
 +==== nginx ==== 
  
 ===== Klient ===== ===== Klient =====
  
 HW: Počítač, který pomocí HTTP nebo jiného protokolu komunikuje se serverem. HW: Počítač, který pomocí HTTP nebo jiného protokolu komunikuje se serverem.
-SW: Program umožňující tuto komunikaci. Nejčastěji k těmto účelům slouží webový prohlížeč,​ který je kromě komunikace také schopen zobrazovat webové stránky ​soubory kódované v HTMLa jiných jazycích. ​+SW: Program umožňující tuto komunikaci. Nejčastěji k těmto účelům slouží webový prohlížeč,​ který je kromě komunikace také schopen zobrazovat webové stránky ​– soubory kódované v HTML a jiných jazycích. ​
  
 Mezi nejrozšířenější prohlížeče patří: Mezi nejrozšířenější prohlížeče patří:
Řádek 51: Řádek 62:
  
  
-===== Etapy vývoje obsahu webu=====+===== Etapy vývoje obsahu webu =====
  
-  * **Web 1.0** pevný obsah, uživatel pouze jako čtenář/​divák  +  * **Web 1.0** – pevný obsah, uživatel pouze jako čtenář/​divák  
-  * **Web 2.0** cca od roku 2004 uživatel se již aktivně podílí na tvorbě obsahu webu (blogy, fóra, možnost komentovat obsah, sociální sítě, služby na sdílení foto/​video) +  * **Web 2.0** – cca od roku 2004 – uživatel se již aktivně podílí na tvorbě obsahu webu (blogy, fóra, možnost komentovat obsah, sociální sítě, služby na sdílení foto/​video) 
-  * **Web 3.0** relativně malé aplikace, které jsou multiplatformní,​ sdílení aplikací, personalizace služeb, nárust videoobsahu,​ vše na cloudu+  * **Web 3.0** – relativně malé aplikace, které jsou multiplatformní,​ sdílení aplikací, personalizace služeb, nárust videoobsahu,​ vše na cloudu
  
  
-===== Vyhledávání na internetu=====+===== Vyhledávání na internetu =====
  
-* **Katalogové vyhledávání**:​ používané hlavně dříve, méně efektivní, dokumenty/​stránky/​servery jsou klasifikovány do katalogů (např tématicky ​zpravodajství{PC technika/​automobily}/zábava{hry/​videa}... +  ​* **Katalogové vyhledávání**:​ používané hlavně dříve, méně efektivní, dokumenty/​stránky/​servery jsou klasifikovány do katalogů (napřtématicky ​– zpravodajství/PC technika/​automobily/​zábava/hry/​videa}... katalogy bývají budovány ručně, uživatel má možnost prohlížet katalogy, ale může procházet i hierarchii (např. zboží.cz, firmy.cz apod.).
-katalogy bývají budovány ručně, uživatel má možnost prohlížet katalogy, ale může procházet i hierarchii (např. zboží.cz, firmy.cz apod.)+
  
-* **Fulltextové vyhledávání**:​ automatické programy, které analyzují dokumenty a poté nalezená klíčová slova ukládají do své databáze. Např. Google, Seznam apod+  ​* **Fulltextové vyhledávání**:​ automatické programy, které analyzují dokumenty a poté nalezená klíčová slova ukládají do své databáze. Např. Google, Seznam apod.
  
 ===== Sociální sítě ===== ===== Sociální sítě =====
  
-Typický příklad obsahu pro "Web 2.0" ​síť umožňující uživateli si vytvořit (soukromý/​veřejný) profil a komunikovat s dalšími uživateli, sdílet informace, fotky, videa. +Typický příklad obsahu pro "Web 2.0" ​– síť umožňující uživateli si vytvořit (soukromý/​veřejný) profil a komunikovat s dalšími uživateli, sdílet informace, fotky, videa. 
-Facebook: nejpopulárnější sociální síť +  ​* ​Facebook: nejpopulárnější sociální síť 
-Twitter: zaměřený především na text mikroblogy +  ​* ​Twitter: zaměřený především na text – mikroblogy 
-Instagram: zaměřený na fotografie +  ​* ​Instagram: zaměřený na fotografie 
-LinkedIn: k pracovním účelům, navazování firemních kontaktů apod. +  ​* ​LinkedIn: k pracovním účelům, navazování firemních kontaktů apod. 
-Google+: konkurence ​facebooku ​od Google+  ​* ​Google+: konkurence ​Facebooku ​od Google
  
 ==== Bezpečnost na sociálních sítích==== ==== Bezpečnost na sociálních sítích====
  
 Bezpečnost obsahu na socíálních sítích je často diskutovaným tématem. Největší rizika jsou: Bezpečnost obsahu na socíálních sítích je často diskutovaným tématem. Největší rizika jsou:
-Zneužití sdílených intimních dat, omezení soukromí uživatele ​řešení: nesdílet žádná soukromá data, příp. omezit jejich ​viditelnost ​viditelnost pro veřejnost +  * Zneužití sdílených intimních dat, omezení soukromí uživatele ​– řešení: nesdílet žádná soukromá data, případně ​omezit jejich viditelnost pro veřejnost 
-Možnost falešné identity, kterou budeme považovat za skutečnou ​řešení: nenavazovat kontakty s cizími lidmi+  ​* ​Možnost falešné identity, kterou budeme považovat za skutečnou ​– řešení: nenavazovat kontakty s cizími lidmi
informatika/maturita/13a.1420983533.txt.gz · Poslední úprava: 11. 01. 2015, 14.38 (upraveno mimo DokuWiki)